Přeskočit na obsah

Stránka:Gustav Gruss - Z říše hvězd - 1894.djvu/84

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

78


a sice pranostika, obyčejně s předmluvou čili dedikací obšírnou často obsahem svým velmi zajímavou; potom se pojednává o vladaření planet, čili o zprávách toho roku, o zatmění slunce anebo měsíce, o povaze roku ohledně povětří, o úrodách, o nemocech a moru, o válkách a nepokojích, o rozličných stavech a jich budoucím štěstí, a sice nejprve o křesťanech, potom o Turcích a Židech, o královstvích a zemích, zvláště České a Moravské, co se v nich léta nastávajícího díti bude. Pak následuje druhá strana pranostiky o povaze povětří v každém měsíci podle čtvrti měsíce, čímž se minuce končí. Ale již r. 1565. počal doktor Hájek z Hájku přidávati na půl archu poznamenání „jarmarků (výročních trhů), které se v městech a městečkách v království Českém držívají“, což po něm i jiní pranostikáři činívali. Kalendářové staří jsou mnohem chudší. Kromě počtu let, vysvětlení aspektů, naučení o pouštění krve, zpráv o budoucím počasí neobsahují než obyčejné položení dnů v roce, zřídka kdy předmluvu anebo krátký přípis.“ (Citováno dle J. Smolík. Mathematikové v Čechách p. 35.).

Chronologie v širším slova smyslu jest nauka o časopočtu (Zeitrechnung, letopočtu), jež učí nás znáti časomíru a letopočty různých národů, podstatu a základy různých kalendářů, výpočet různých epoch a ér; v užším slova smyslu rozumí se chronologií historický časopočet (letopočet), návod ku kritickému zkoumání a opravování historických dat pomocí současných astronomických zjevů a úkazů; pro tuto historickou chronologii jsou důležity známosti ke snadnému určování doby rovnodenní, slunovratů, syzygií a různých zatmění. Z literatury jmenujeme výtečné dílo: Ideler: Handbuch der mathematischen und technischen Chronologie, Berlin, a téhož: Lehrbuch der Chronologie, Berlin. —


IX. Zatmění měsíce a slunce.


Pojem. Dvě koule S a M určují (obr. 20.) 2 kužely dotekové; vrchol (O) jednoho kužele, tvořeného společnými tečnami na opačných stranách obou koulí, leží mezi S a M; vrchol (K) druhého kužele, tvořeného společnými