chováním získati vážnosti jeho 4 lidu. Upozornil mne, abych mu nezazlil, kdyby poslal ke mně několik svých důstojníků, neboť prý bych mohl pravděpodobně míti u sebe některé zbraně zkázonosné a nebezpečné jeho státu. Odvětil jsem, že jsem ochoten svléci se a vyprázdniti všecky kapsy svoje v jeho přítomnosti. Namítl, že domácí zákony předpisují prohlídku dvěma úředníky; ví prý dobře, že to není možno bez mého souhlasu, ale má prý tak dobré mínění o mé šlechetnosti a spravedlivosti, že život jejich bez obavy vydává, v ruce moje; vše, co by mně bylo odňato, že mně bude poctivě vráceno, až budu chtíti opustiti zemi, nebo že mně to bude nahraženo podle mého vlastního odhadu.
Když přišli dva ti úředníci ke mně na prohlídku, vzal jsem pány ty do svých dlaní a vstrčil jsem je nejprvé do kapes svého kabátu a pak do všech kapes ostatních.
Tito úředníci královští přinesli si s sebou brková péra, inkoust a papír a sepsali velmi podrobně vše, co viděli; a když skončili, prosili mne, abych je postavil na zemi, aby mohli králi oznámiti výsledek své prohlídky.
Protokol jejich zněl takto:
„V pravé kapse Člověka Obra (tak překládám slova Quinbus Flestrin) po svědomité prohlídce nalezli jsme jen kus hrubé látky, dosti veliký, aby mohl sloužiti za koberec v největší komnatě Vašeho Veličenstva.
V kapse levé shledali jsme velikou stříbrnou bednu s víčkem z téhož kovu, které jsme nemohli
