Král Israelský tohoto vyzvání se ulekl velice a zvolal: „Což jsem Bohem, jenž usmrcuje a oživuje, abych někomu malomoc vyléčil?“ Eliša však vzkázal králi, aby Naamana k němu poslal, aby se seznalo, že jest prorok v Israeli.
95. Naaman přišel se svými koňmi a vozy a zastavil se před vchodem domu Elišova. Tento vzkázal mu po poslovi, aby sedmkráte se v Jordaně vykoupal, že pak se uzdraví. Naaman zlobil se proto a pravil: „Domníval jsem se, že ke mně vyjde a jméno svého Boha vzývati bude, že pak rukou svojí mávne na místo nemocné a malomocného vyléčí. Což nejsou proudy v Damašku lepší, než všecky vody Israele? Vždyť bych se mohl koupati v nich, abych se očistil?“ Když však služebníci jeho mu domlouvali, aby uposlechl rady prorokovy, sešel k Jordánu a koupal se sedmkráte, čimž vyléčen byl z malomoci. Pak se vrátil se svojí družinou k prorokovi řka: „Nyní vím, že není Boha na celé zemi mimo v Israeli.“ Nabídl Elišovi dary, ten však zdráhal se přijati je. Tu vyprosil si Naaman posvátnou prsť ze svaté země, aby ve své otčině Bohu Israele vystavěl oltář, an na dále jen Hospodina vzývati chce. Tím způsobem syrský vojevůdce Elišou byl vyléčen z bludu modloslužby.
96. Avšak když Gechasi, služebník Elišův, uzřel, že pán jeho se zdráhá přijati dary od Naamana, pospíchal za tímto a pravil k němu: „Právě přišli dva učedníci prorokovi; protož posílá mne pán můj, abys jim nějaké dary dal.“ Naaman dal mu skvostné dary, kteréž Gechasi v domě ukryl. Avšak Eliša zlobil se na svého služebníka, jenž nemohl potlačiti svoji hrabivost, kde jednalo se o zvelebení Boha. „Což bylo na čase stříbro a obleky přijímati?“ zvolal naň: „Tož malomoc Naamova padni na tebe a věčně na tobě zůstaň!“ A Gechasi stal se malomocným.
