děkoval David v zanícené modlitbě Hospodinu a vyřkl z víry plného srdce vyznání: „Velký Jsi, Hospodine a Bože! Nikdo se Ti nevyrovná a mimo Tebe není Boha.“
Vítězství Davidova a jeho láska k statečným jeho vojínům
42. Král David byl často ve svých požehnání plných skutcích míru vyrušován vojenskými útoky sousedních národů. Avšak Bůh pomohl Davidovi všude, kamkoli vtáhl. Ze všech válek, kteréž vedl, vyšel jako vítěz, čímž povznesl vážnost své říše a hranice její rozšířil. Moabity, Sýry a Edomity učinil poplatnými a Filištínští, kteří vzdor několika porážkám v boji proti Davidovi pokračovali, byli pokořeni dobytím svého hlavního města Gat. V těchto válkách vyznamenali se hrdinové Davidovi svou velkou udatností a svou obětiplnou láskou k svému králi a také srdce Davidovo bylo láskou zaníceno ku statečným jeho vojínům. Kdysi obsadili Filištínští město Betlehem a David přál si píti vody ze studně Betlehema. Hned tři jeho hrdinové vytrhli do tábora filištínského, načerpali vody ze studně v Betlehemu a přinesli ji králi. David ale pravil: „Nedejž mi toho, Hospodine, abych to učiniti měl! Zdaliž to není krev mužů těch, již píti mám. Neboť nasadivše života vodu tu přinesli.“ To řka vodu vylil. (Sam. II. 23. 17. kronika 11. 19.) V jiném boji proti Filištínským upadl David ve velké nebezpečenství života; filištínský vojín namířil kopí své proti němu, aby ho zabil. Tu Abišaj přispíšil k ochraně svého krále a zabil Filištína. Tehdy pravili vojínové Davidovi k němu: „Nepůjdeš více s námi do boje, abys nezhasil světla Israelského.“ (Sam. II. 21. 17.)
