Stránka:František Ladislav Čelakovský - Růže stolistá.djvu/28

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

20

XXXIV.

Z oněch věkosnubných věnců, Jimiž Musy líbezné Svých okrašlují milenců Druhdy skráně vítězné,

V této lásky plné době, Zpěvnou dráhu vyvoliv, Přál i já bych jeden sobě — Sobě? ne, ó nikoliv!

Drahá! jen když vina tvými Kadeřemi se hustými Tvé by čelo ozdobil, Mně radost by působil.

XXXV.

Hled na hustých stromů řady Hlubší city budívá, Mním-li, pod večer že tady Dvé milenců chodívá.

Světějšího u lesíčka Kaple vidu nabyla, Tam, co tuším, dvě srdýčka Že se někdy loučila.

Aniž sám jsem čárné moci Letní znal měsíčné noci. Než jsem bděl ji s mou milou Holubinkou spanilou.