Stránka:Fischer Otokar - Království světa (1911).djvu/21

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

4. Výzva.

Básníci noci,
po modrém květu tápali jste, spiti
horečkou touhy; denní záře syti,
mák do snů míchali jste jitřící,
ráj chorý zbájili jste, hýřící
v orgiích vylhaných, kde vzkvetly barvy
ve stínu dusných vašich tuch. Jak larvy
kol hrobů ploužíte se temnotou,
bláznovstvím raněni a slepotou
a posvátně se modlíte a těžce
blahoslavíte nevidomost věštce,
lákáte slepé v slepých bohů chrám —
blouznivci noci,
jak nelítostně vámi pohrdám!

5. Modlitba.

Přijď, vonná noci, k svému milovníku,
své ucho nakloň šeptání mých díků,
neb mám tě rád.
Hleď hluboko v můj hled,
když v lokty tvé svou hlavu skláním zpět,
a pobožně když nastavuji dlaně,
své černé perly sypej, prosím, na ně;
nech, bych se díval, díval —
Mám tě rád,
přijď se mnou, dítě, oko v oku hrát.