Tato stránka byla zkontrolována
Pohádka.
Zítra — den úmrtní. Dnes padá, padá sníh
a líbá smutný park, jenž osaměl a stich’,
a líbá oba nás, kteří se neptáme,
zda dole jez či fjord.
Na dálku šeptáme
pohádku tesklivou o zmrzlých milencích:
Nikdo jí neslyší, jenom náš bílý sníh.
Na bílou moji růži padá, padá sníh,
a všechno, všechno bílé: růže, láska, hřích.
Závojem bílých polibků se dívám v dál:
Byl jednou jeden princ… a někdy byl to král.
