To ten příběh pravý, příhodečka prostá, našich časů píseň, na památku hosta z dálných končin more skládána a pěna a veliké lásce k vlasti posvěcena. (Z Povídek z kraje. — Ve Květech r. 1887.)
Karel V. Rais.
Nar. 4. ledna 1859 v Bělohrade u Nové Paky, jest odb. učitelem měšť. škol v Žižkově. Vydal r. 1881 První květy, 1883 Doma 1884 České pohádky o Kristu Pánu, 1885 Obrázky od nás. 1886 Obrázky veršem, 1889 Dárek maličkým a Zlaté chvilky, 1890 Když slunečko svití, 1891 Dětský ráj, většinou pro mládež. Hojně básní jeho obsaženo v různých časopisech, zejména v Osvětě. Básnické podobizny rozmanitých typů, zvl. z našeho venkova se mu daří. Všecku poesii jeho vyznačuje vroucí českost.
Dudák.
Přišel k nám dudáček,
dědoušek svadlý,
zadudal rejdovák,
chaloupky zmladly.
Stranou si pošouply
čepici z došků —
ba i náš dědeček
omládl trošku.
Dnes oko dobrácké
má plno lesku —
že dudák zadudal
po staročesku.
(V Budečské Zahrádce, 1881.)
Pan profesor.
Jizbu má jen mládenecky prostou, v každém koutě haldu tlustých knih, vedle myrty v okně bujně rostou celé trsy růží měsíčních ; na zdi staré obraz jeden visí, pavoučiskem síťka utkaná závojem svým na něm cloní rysy velikého otce Jungmanna.
