Stránka:F. Bílý - patery knihy plodů básnických.djvu/326

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


— 300

Eliška Krásnohorská (Pechová).

Nar. 18. listopadu 1847 v Praze, rediguje Ženské listy. Jest nej- lepší česká básnířka. Bohaté nadání jeví se také mnohostrannou tvonvosti a to jak na poli básnickém tak na poli povídky, historie literární, spisů pro mládež a dramatu. Vydala r. 1870 sbírka Z máje žití (1885 po třetí), 1873 Ze Šumavy, 1880 K slov. jihu, 1883 Vlaštovičky, 1885 Vlny v proudu, 1887 Šumavského Eobin. sona a Letorosty, 1889 Bajky velkých Přeložila vzorně Mickie- wiczova Pana Tadeáše, Byronova Childa Harolda, Puškína a j. Jest nadšenou pěvkyní činorodého idealismu.

Poesie.

Ty mne těšíš, kdy má hvězda klesá, kdy mi osud z trnů věnce vije, drahé tužby výš a dále nesa, krásná, svatá matko poesie. Ty mne chráníš jako temno lesa žhavým paprskům květ jemný kryje, a tvůj stín tím zvučným tichem plesá, jež mi v duši požehnání lije. A kdy mrak mi vzchází na obzoru, zlatíš jej jak záře večerní, klesající za oblačnou horu. A kde blaha mého stan se sřítí, ty jak břečtan věčnou zelení spoustu ssutin vlídné budeš krýti. (V Lamini, 1863.)

Důvěra.

<poem> Nechť mluvíte, že v tísni skutečnosti, že váhou hmoty, všednosti a vad let jarých tužeb klesne umdleností a květné sny že musí zanikat: přec nevěřím, že může v duši zdravé zdroj ideálů někdy vypráhnout, a nechť se vůkol kupí pravdy tmavé, chci pravdu jasnou nad ně pozdvihnout.