Přeskočit na obsah

Stránka:Ceska kuchyne-zibrt cenek.pdf/46

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

deštěm se obnažují, takže prostý lid má za to, že jsou žito s nebe spadlé. Jsouce ale škrobnaté, mohou lidem za potravu sloužiti. Chléb z mouky jejich upečený jest dobrý a dokonce neškodlivý." Nechtěje se plésti do řemesla přírodozpytcům, prosil jsem za poučení p. prof. Dra. Bohumila Němce a poučil mne, že Preslovo mínění o neškodlivosti chleba orsejového neshoduje se s pravdou.

Podle dohadu L. Trevirana bývá „žito" z mračen ještě jiného původu, z rostliny rozrazil břečťanolistý (veronica heredaefolia). Roste na polích, zelništích. Vy­pravuje ve shodě s jinými znalci opět náš Presl (Rostlinopis II., str. 1149), že rostlina zavdala v lidovém podání podnět k rozprávkám, že semeno její padá z nebe. Přívalem dešťovým zaplavuje se její semeno do brázd a nakupí se v značném množství, což lid neumí sobě vyložiti a svádí divný tento zjev na vrub divu přírodního, obilního deště z oblak.

Ještě jiný názor vyslovil Willdenov. Snaží se dovozovati na základě zkoušek ze zrnek, „napršelých", že to může býti také semeno z rostliny černýš (melampyrum arvense). Roste mezi obilím, známá rostlina. Zrnka roz­nášejí se přívalem dešťovým. Prof. Dr. Boh. Němec upo­zornil, že semena černýšová roznášejí také mravenci, když je pokládají za mravenčí „vajíčka" a tahají je na místa, kde bylina neroste. Lid pak opět neuměje přiro­zeně vysvětliti podivná tato zrnka, nevěda, že jest to semeno černýšové, hájí pověry o oblačném původu to­hoto obilí, z něhož staří v lékařství užívali mouky. Lid, jako tomu při orseji a rozrazilu, jak uvedeno, i z černý­šových semen mlel mouku pro užitek a z mouky pekával pečivo poněkud trpké chuti.

Učené důkazy nevyvrátili z lidového podání pověry o pršení krve, síry, obilí, rybiček, žab, ohnivých kapek, sena, lnu, žita, ječmene atd. Napomíná marně v knize o pověrách r. 1827 Javornický: „Když se slunce nebo měsíc zastaví, proč bych nad tím lámal hlavy? Proto nás Bůh dobrý zkaziti nemíní, jakž pověrečník hloupý praví. Podobně že síra, žáby prší, s deštěm obilí z nebe na zem prší. Teď nám na to posvítili, jak jsme prvé hloupí byli!" —