pravé soustavy přírody, na níž filosofie budoucnosti měla jednou založiti budovu čisté víry.
Mnozí lidé asi slouží všeobecným zásadám mravouky a konají je; mnozí asi slouží prospěchům těla: málokteří věnují život studování vznešené přírody a hlásání hlubokých jejích naučení.
Jak jsme již poznamenali, život velikého reformátora zabýval se spíše theoretickou nežli praktickou astronomií. Ale nikdo nedovede pochopiti theorie v jakémkoli oboru lidských vědomostí, neoddá-li se sám praxi. Dlužno provozovati řemeslo hvězdářské po kolik let, abychom si byli vědomi method, jichž se užívalo, a viděli sami, jak anatomové nebeští pitvají veliké ústrojí všehomíra. Potom, když jsme prošli klassickými postupy pozorovacími, oddáme se sami badání, jemuž dáváme přednost, i stáváme se vzdělanějšími, nabýváme větší osobní síly, než kdybychom byli zůstali při prvním učení školním. Tak se tvoří velcí učenci, kteří svými osobitými pracemi neustále rozmnožují rostoucí dědictví lidských vědomostí. Některý počet hvězdářských pozorování Koprníkových byl zachován jím samým a obrácen na oporu jeho theorií. Toť nejlepší prostředek, jakého jest užiti na porozumění u soudruhů, přicházíme-li s novými myšlenkami. Mikuláš Müller shromáždil tyto úvahy na konci knihy Koprníkovy ve vydání z roku
