Přeskočit na obsah

Stránka:Camille Flammarion, Čeněk Ibl - Koprník a soustava světová - 1900.djvu/66

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

64


Jest dosti pozoruhodno, že čtyři první hvězdáři světa, zakladatelé moderní astronomie, Koprník, Galilei, Kepler a Newton zdají se dokazovati svým životem, že manželství nehodí se takovým abstraktním bytostem. Jejich duševní povýšenost je takřka osamocuje vylučujíc je ze všeobecných obyčejů zavedených na udržení lidské společnosti. Koprník se neoženil a stal se knězem.[1] Galilei poznal slasti obapolné náklonnosti a zanechal po sobě rodinu, leč ani církev ani stát neztvrdily jeho svazku. Kepler se dvakráte oženil, litoval však velmi často společenských pout, jež na sebe vložil. Ústním podáním se zachovalo, že Newton zemřel panicky u věku 85 let. Bytost zabraná zcela v tak nesmírné pozorování neoddá se jiné bytosti, leda by našla mocně přitažlivý předmět, jenž by se též dovedl odloučiti od světa a jí zcela se věnovati.

  1. Ve svém »Životě Koprníkově« vypravuje Jan Czynski dle sl. Malwaské anekdotu, která není bez zajímavosti. Koprník, jsa ještě mlád, podal prý důkaz veliké zmužilosti bráně jistou kněžnu, jejíž život byl v nebezpečí. Tento šlechetný čin změnil vděčnost kněžninu v lásku; poněvadž však veliká vzdálenost dělila syna měšťanského od vznešené šlechtičny, vstoupil Koprník do stavu kněžského. Nevíme, má-li tato zpráva historický podklad.