Nevysvětlíme si však zdánlivý okružný pohyb nebe pomocí rotačního pohybu země kolem jedné z jejích os než předpokládáme-li, že tato osa jest vždy rovnoběžna s sebou samou nebo že prodloužena prochází vždy týmiž hvězdami. Aby vyhověl této podmínce, nevyhnutelné na vysvětlení úkazů denního pohybu a ročních dob, Koprník dával zemi třetí; jak jej nazýval, pohyb, jímž osa rotační byla přiváděna zpět k rovnoběžnosti, od níž ji pohyb postupný byl oddálil; ale závislost, kterou veliký hvězdář Toruňský stanovil mezi rotačním a posuvným pohybem tělesa, byla čistě imaginární, jak ukázali později Kepler a Galilei.
Země krouží kolem slunce zůstávajíc vždy s sebou rovnoběžna, a třetí pohyb vynalezený od Koprníka, kterýžto předpoklad značnou měrou komplikoval jeho soustavu, stal se úplně zbytečným.
Nicméně dlužno poznamenati, že tento pohyb vedl k velmi jednoduchému výkladu praecesse ekvinokciální, to jest onoho obecného pohybu o 50 vteřin za rok, jehož se účastní všechny hvězdy a který se děje rovnoběžně s rovinou ekliptiky. Pošinutí to se vykládalo tím, že se předpokládalo, že třetí pohyb osy nepřivozoval mathematicky zas její rovnoběžnost, a že po uplynutí roku bylo potřebí 50 vteřin, aby osa se vrátila zas do své prvotní polohy.
