20
astrolabium (přístroj na měření výšky hvězd) a zapomínal země pro nebe, osmělil se říci v plném shromáždění biskupů, že kdyby jej Bůh byl vzal na radu, když tvořil svět, byl by Pánu Bohu dobře poradil, aby ustrojil svět méně složitě!
Ale jen duchové povýšenější a neodvislí zahlédli v rostoucí složitosti soustavy Ptolemaiovy svědectví proti její podstatnosti. Filosofové peripatetičtí pronášeli v tomto sporu zvláštní důvod, jejž později opět uvádí jesuitský hvězdář Riccioli (vysl. ričoli) ve svém pokusu na vyvrácení rozmluv Galileiových.
Budeme-liž namítati proti soustavě Ptolemaiově, že by se tisíce hvězd točily kolem nás s pravidelností těžko pochopitelnou u těles na sobě nezávislých? Že jejich denní pohyby měly by býti přísně úměrny se vzdáleností?
Že hmotnost slunce naproti naší kouli zemské jest nepopíratelným téměř důkazem pohybu tohoto posledního tělesa? atd.
Riccioli nám odpoví: „že ve hvězdách jsou mysli rozumné; že čím nesnadnější jest vysvětliti pohyb oblohy, tím více se projevuje velikost Boží v tom zjevu; že vznešenost člověka převyšuje vznešenost slunce; že málo na tom záleží člověku, pro nějž všechno bylo stvořeno, točí-li se tisícové hvězd kolem něho, atd.“
Důvody té síly nevymáhají dnes se své strany dlouhého vyvracení. Nicméně zarážely
