196
Na počátku našeho století, 12. srpna 1802, dva krajané Koprníkovi, vřelí obdivovatelé jeho genia, navštívili Warmín a hleděli seznati poslední stopy, jež asi čas zanechal z observatoře ctihodného astronoma.
Byli to historik Tadeáš Czacki a basník Martin Molski.
Lutheránský pastor obýval v domě Koprníkově. Bylo ještě viděti nad krbem verše psané rukou kanovníkovou. Okrouhlý otvor nade dveřmi na svedení paprsků slunečních do určitého bodu ve druhém pokoji byl ucpán teprv od 15 let, zůstav po půltřetího století ve stavu slunečních hodin. Sousední věž, kde Koprník trávil noci, byla přeměněna ve vězení.
Z Warmína návštěvníci se odebrali do Frauenburku. „Ubírajíce se ke kostelu, kde odpočíval popel Koprníkův, měli jsme, praví,
kovské. Odchází do Italie, učí mathematice v Římě a vrací se do vlasti. Byv jmenován kanovníkem Warmínským vypracuje své nesmrtelné dílo de Revolutionibus. Jsa povolán zastávati kapitulu brání ji před útoky rytířů německých. Na sněmu Grudziąnském snaží se povznésti obchod a průmysl novým ražením a opravou mince. Jsa milosrdný, velikodušný, pomáhá chudým svým váčkem a svými radami. Konečně zemře ctěn od některých přátel a v posměch uváděn od komediantů. Všecky tyto podrobnosti jakož i krátký rozbor jeho knihy nacházejí se u Gassendiho, taktéž i některé básně Tychonovy a jiných spisovatelů.
