Saturna, Jupitera a Marsa; totéž vysvětlení platí pro každou z těchto tří planet.
Tato jednoduchost výkladu jest prvním a největším důkazem pohybu země kolem slunce. Lidé cítí pudem, že příroda jest jednoduchá; zastávky a couvání planet poskytovaly podivných úkazů, princip, který je přiváděl zas ku prostému přirozenému chodu, mohl býti jediný pravdou.
Objevy novověké přidaly bez počtu důkazů tomuto důvodu pravděpodobnosti. Zploštění koule zemské, zkrácení kyvadla, rychlost světla, úkaz aberrace (odchylky) hvězd jsou tolikerýmiž účinky obojího pohybu zemského. Theorie přitažlivosti konečně dokázala nutnost ročního pohybu. Jakmile tato síla jest příčinou pohybu ve vesmíru, slunce, jehož hmota jest značně větší než hmota všech oběžnic dohromady, musí zůstati pevným a přiváděti je všechny v pohybování kolem sebe, nesmí míti méně moci nad zemi, malou a lehkou, než nad těmi těžkými hmotami nesmírných koulí Jupiterovy a Saturnovy. Přitažlivost nemůže tedy obstáti bez pohybu země. Důkazy této prvotní síly, která vše oživuje, jsou zároveň důkazy, že naše bydlo nemůže zůstávati v klidu. Tato domněnka, možno-li ještě jí dáti to jméno, jest základem všeho v astronomii, ona .jest pojítkem všech pravd fysických; bez ní by nebylo podstaty naukové, světlo by chybělo při každém kroku. Všechny
