Přeskočit na obsah

Stránka:Camille Flammarion, Čeněk Ibl - Koprník a soustava světová - 1900.djvu/134

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

132


jest jejich mínění. Jsem té nestoudnosti, že již toho mínění nejsem.

Jedním z mých důvodů jest, že, kdyby Chaldejští byli o tom tolik věděli, objev tak krásný a tak důležitý nebyl by se ztratil; byl by přecházel se století na století, jako krásné důkazy Archimedovy.

Druhým důvodem jest, že bylo třeba hlubšího vzdělání než měli Chaldejští, aby se odporovalo zrakům všech lidí a všem zdánlivým úkazům nebeským, že by bylo bývalo potřebí nejen konati nejjemnější pokusy, ale užívati nejhlubší mathematiky, míti nezbytně na pomoc dalekohledy, bez nichž nebylo možno objeviti proměny Venuše, které dokazují její běh kolem slunce, a bez nichž také nebylo možná viděti skvrny na slunci, které dokazují jeho otáčení kolem vlastní téměř nepohyblivé osy.

Důvodem neméně silným jest, že ze všech, kdo přičítali Pythagorovi ty krásné vědomosti, nikdo nám nepověděl positivně, oč jde.

Diogenes Laertský, který žil asi 900 let po Pythagorovi, nás poučuje, že dle tohoto velikého mudrce, číslo 1 jest prvním základem a že ze dvou vznikají všechna čísla, že tělesa mají 4 živly, oheň, vodu, vzduch a zemi; že světlo a tma, chlad a teplo, vlhko a sucho jsou ve stejném množství; že se nemají jísti boby; že duše jest rozdělena na tré; že Pythagoras byl dříve Aithalidem, pak Euphorbiem, potom Hermotimem, a že veliký ten