»Bylo právě deštivé počasí, pane Malone a moje zásoby byly vyčerpány. Probádal jsem jistou část oné obrovské skalní stěny, ale nebyl jsem s to, abych našel nějakou cestu nebo způsob, abych ji mohl slézti. Ona skála v podobě pyramidy, na níž jsem viděl a zastřelil pterodactyla, byla trochu schůdnější. Poněvadž jsem trochu zvyklý lézti po skalách, podařilo se mi vyšplhati asi do poloviny její výše. S této výše jsem nabyl trochu lepšího názoru o rovině, jež se rozkládá na vrcholu skalní stěny. Objevil jsem, že jest nesmírně veliká; ani na východ ani na západ jsem nedohlédl konce a všude se rozkládaly skaliny, na vrcholcích zelené. Pod touto stěnou jest oblast bahnitá a džunglovitá, plná hadů, hmyzu a zimnice. Tvoří tak přirozenou ochranu tohoto zvláštního kraje.«
»Viděl jste snad ještě nějaké jiné stopy života?«
»Nikoliv, pane, neviděl jsem. Avšak v onom týdnu, když jsme leželi táborem na úpatí skalní stěny, slyšeli jsme nahoře velmi podivné zvuky.«
»Avšak, což ono zvíře, které Američan nakreslil? Jak si vysvětlujete to?«
»Můžeme se jen domnívati, že se dostal na vrchol stěny a že tam zvíře viděl. Proto také víme, že tam nějaká cesta býti musí. Víme stejně dobře, že však tato cesta jest velice obtížná, poněvadž jinak by tito tvorové přišli dolů a vpadli by do okolní krajiny. To jest přece jasné, ne?«
»Ale jak se tam tato zvířata dostala?«
