Stránka:CONAN DOYLE, Arthur - Ztracený svět.djvu/50

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

vzhůru po řece vyléčil, čímž jsem na ně učinil dostatečný dojem svojí osobností, takže jsem nebyl nijak překvapen, když mne při mém návratu chtivě očekávali. Poznal jsem podle jejich znamení, že některým z nich bylo nutně třeba mých lékařských služeb a proto jsem následoval jejich pohlavára do jedné chatrče. Když jsem vstoupil, viděl jsem, že trpící, k němuž jsem byl povolán, abych mu pomohl, vypustil právě v tom okamžiku ducha. Ale k mému překvapení to nebyl Indián, nýbrž běloch. Opravdu, mohu říci že to byl až přílišný běloch, neboť jeho vlasy byly barvy lnu a jeho obličej jevil některé známky albina.[1] Byl oděn v hadry, byl nesmírně vyhublý a jevil veškeré stopy dlouhého strádání. Pokud jsem mohl rozuměti zprávě domorodců, byl jim úplně cizí a přišel do jejich vesnice přes lesy v posledním stupni vyčerpanosti.

»Vak tohoto muže ležel vedle jeho lůžka a já jsem se dal do prohlížení jeho obsahu. V jedné schránce jeho vaku bylo napsáno bělochovo jméno a rodiště. Jmenoval se Maple White a byl z Detroitu, v Michiganu. Je to jméno, před nímž jsem hotov každou dobu sejmouti klobouk. Neříkám příliš mnoho, když poznamenávám, že bude na stejné úrovni se jménem mým, když tato záležitost dojde konečné víry.

  1. Bělák. Člověk, jenž nedostatkem podkožního barviva mívá velmi světlou kůži, často zcela bílé vlasy a někdy i oční duhovky zbarveny trochu rudě. Pozn. překlad.