A teď nám bylo rozhodnouti o našich bezprostředních podnicích. Odstranili jsme svoje ležení mezi křovinami, jež byly přeplněny klíšťaty a přenesli jsme je na malou mýtinu, jež byla obklíčena po všech stranách hustými stromy. Uprostřed mýtiny bylo několik plochých balvanů a na blízku byl výtečný pramen. Tam jsme se usadili v čistotě a pohodlí, a kuli jsme svoje první plány ohledně vpádu do tohoto nového území. Mezi stromovým lupením se ozývaly ptačí hlasy — zvláště nějaký pták, který podivně houkal, a jehož hlas byl nám nový — avšak kromě těchto hlasů zde nebylo nijakých známek života.
Naši první starostí bylo sestaviti jakýsi seznam našich zásob, abychom věděli, nač můžeme spoléhati. Pokud se týkalo věcí, které jsme sami přinesli a pak ještě těch, které nám Zambo poslal po provaze, byli jsme dosti dobře zásobeni. Nejdůležitější ze všeho bylo vzhledem k nebezpečím, která nás mohla obklopovati, že jsme měli sebou čtyry kulovnice a tisíc tři sta nábojů, jakož i brokovnici, avšak pouze jednostopadesát prostředních patron s broky. Ohledně zásob jsme měli dosti, aby nám stačily na několik týdnů. A měli jsme také dostatek tabáku a několik vědeckých přístrojů, počítajíc k nim veliký dalekohled a dobrou polní obzorku. Veškeré tyto věci jsme sebrali a položili na mýtinu a jako první čin z opatrnosti jsme uřízli naší sekerou a noži několik trnitých keřů, které jsme nakupili na sebe v kruh o průměru asi
