Tato stránka nebyla zkontrolována
Je naše láska román…
Je naše láska román jako jiný,
dnes komedie, zítra snad už drama,
pláč podle smíchu, podle světla stíny —
a obojím je milenka má sama.
A autor — život — zkušenými tahy
nás různo staví, by moh’ námi hráti
pro jeden pohled zářící a vlahý,
jenž duši poklid více nenavrátí.
A jeden večer plný velké krásy,
květ čistý v sněhu májového čela,
že po létech když duše vzpomíná se,
v ní bolestná se struna rozzvučela.
A po opojném žáru podzim chladný
a v mlhách nebe hlubokého oka
— ni vzkřiknutí — a čela úběl ladný
zas líbán ústy šťastnějšího soka.
A trochu nocí, kde ni hvězda neplá
a reflexí, proč, k čemu všecko je tu,
kde není záře a kde není tepla
a líp v té vůni zašlých, hrobních květů.
