a hledáte lež? 4 A věztež že [4. 1]divného učinil Pán svátého svého: Pán vyslyší mne když volati budu k němu. 5 [4. 2]Hněvejte se, a nechtějte hřešiti: které věci pravíte v srdcích vaších, na ložcích vaších oželte. 6 Obětůjte obět spravedlnosti, a doufejte v Pána. Mnozí říkají: Kdo nám ukázal dobré věci? 7 Znamenáno jest nad námi světlo obličeje tvého Pane: dal si radost v srdci mém. 8 [4. 3]Z užitku obili, vína, a oleje svého rozmnoženi sou. 9 V pokoji v[4. 4] to samé spáti, a odpočívati budou. 10 Nebo ty pane obvzláštně v náději ustanovil si mne.
Žalm V.
David horlivě k Bohu volá z a pomoc a přitomnost proti králi Saulovi, od kteréhožto ukrutné protivenství snáší. Žádá tež aby Bůh nepravé dle jejich provinění trestati, spravedlivým pak slušnou odplatu odměniti ráčil.
1 Ku konci za tu, kteráž dosahá dědictví, Žalm Davidu.
2 SLova má ušima přijmi Pane, porozuměj [5. 1]volání mému. 3 Pozorůj hlasu modlitby mé, králi můj a Bože můj. 4 Nebo k tobě modliti se budu: Pane v jitře vyslyšíš hlas můj. 5 Z jitra [5. 2]státi budu při tobě a uzřím: nebo ne Bůh chtěje nepravost jsi ty, 6 Aniž bydliti bude vedle tebe zlostný: aniž [5. 3]setrvají nespravedliví před očima tvýma. 7 Nenáviděl si, všech kteří [5. 4]činí nepravost: [5. 5]zahubíš všecky, kteří mluví lež. Muže krví lstivého v ohavnosti bude míti Pán: 8 Já pak v množství milostdenství tvého. A vejdu do doumu tvého: klaněti se budu při chrámě svatém tvém v bázni tvé. 9 Pane proveď mne v spravedlnosti své: pro nepřátely mé zpravůj před obličejem svým cestu mou. 10 Neboť není v ústech jejich pravdy: srdce jejich marné jest. 11 [5. 6]Hrob otevřený jest hrdlo jejich, jazyky svými lstivě činili, suď je Bože. Ať odpadnou od myšlení svých, podle množství bezbožností jejich vyžeň je, neboť sou [5. 7]popouzeli tě Pane. 12 A ať se radují všickni kteří doufají v tě, na věky plesati budou: a přebývati budeš v nich. A honositi se budou všickni v tobě, kteří milují jméno tvé, 13 nebo ty požehnáš spravedlivému. Pane, jako štítem dobré vůle korunoval si nás.
Srdce jejích marné jest. Hrob otevřený jest hrdlo jejích.Kterážto slova vykládaje vysoce učený kardinál Belkarmin, praví, že to, což byl pravil prorok, řka:
Srdce jejích marné jest,zase opakuje, když dí:
Hrob otevřený jest hrdlo jejích:a protož, když praví David, že hrdlo jejích jest hrob otevřený, chce říci, že hrdlo jejích, aneb ústa a jazyk, kteřížto jsou nástrojové mluvení aneb řečí, jsou jako ústa hrobu, vnítřnost pak hrobu toho že vyznamenává duši aneb srdce, v němžto jsou žádosti a myšlení strašlivá a smradlavá jako mrchy shnilé, z nichžto vychází smrad slov smrtedlných. Oby aspoň lidé takoví, jejíchžto srdce jest plné mrch smradlavých tělesných žádostí, hněvu, mstitedlnosti, byli hrobové zavřeni; ještě by to byla věc snesitedlnější: nebo ne jen v městě, ano i v samích chrámích Páně snášíme hroby zavřené; toho však netrpíme, aby byli otevřeni, pro puch a smrad jejích nesnesitedlný. Chci říci, aby bezbožní měli aspoň ústa zavřená, aby z nich půch oplzlých slov nevycházel, a smradem svých ctných a šlechetných osob uší nezarážel; slov zlolejcných a rouhavých, kterážto jako i ona
