bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.
Izai.1,19;22,18.
Kapitola II.
Vzbuzuje k hledání moudrosti 5. předložením užitku toho, totiž dání od Boha dobrých věcí, 12. a zproštění zlých.
1 Synu můj, přijmeš-li slova má, a přikázaní má schováš-li u sebe; 2 Nastavíš-li moudrosti ucha svého, a nakloníš-li srdce svého k opatrnosti; 3 Ovšem, jestliže na rozumnost zavoláš, a na opatrnost zvoláš-li; 4 Budeš-li jí hledati jako stříbra, a jako pokladů pilně vyhledávati jí: 5 Tehdy porozumíš bázni Hospodinově, a známosti Boží nabudeš; 6 Nebo Hospodin dává moudrost, z úst jeho umění a opatrnost. 7 Chová upřímým dlouhověkosti, pavézou jest chodícím v sprostnosti, 8 Ostříhaje stezek soudu; on cesty svatých svých ostříhá. 9 Tehdy porozumíš spravedlnosti a soudu, a upřímosti i všeliké cestě dobré, 10 Když vejde moudrost v srdce tvé, a umění duši tvé se zalíbí. 11 Prozřetelnost ostříhati bude tebe, a opatrnost zachová tě, 12 Vysvobozujíc tě od cesty zlé, a od lidí mluvících věci převrácené, 13 Kteříž opouštějí stezky přímé, aby chodili po cestách tmavých, 14 Kteříž se veselí ze zlého činění, plésají v převrácenostech nejhorších, 15 Jejichž stezky křivolaké jsou, anobrž zmotaní jsou na cestách svých; 16 Vysvobozujíc tě i od [1] ženy postranní, od cizí, kteráž [2] řečmi svými lahodí, 17 Kteráž opouští vůdce mladosti své, a na smlouvu Boha svého se zapomíná; 18 K smrti [3] se zajisté nachyluje dům její, a k mrtvým stezky její; 19 Kteřížkoli vcházejí k ní, nenavracují se zase, aniž trefují na cestu života; 20 Abys chodil po cestě dobrých, a stezek spravedlivých abys ostříhal. 21 Nebo upřímí bydliti budou v zemi, a pobožní zůstanou v ní; 22 Bezbožní pak z země vyťati budou, a přestupníci vykořeněni budou z ní.
Kapitola III.
Napomíná ku poslušenství, 5. víře, 7. Boží bázni a sebe zapírání. 13. Moudrost chválí pro užitky její, 27. a předkládaje Boží soudy, od zlého odvodí.
1 Synu můj, na učení mé nezapomínej, ale přikázaní mých nechať [1] ostříhá srdce tvé. 2 Dlouhosti [2] zajisté dnů, i let života i pokoje přidadí tobě. 3 Milosrdenství a pravda nechť neopouštějí tě, přivaž je k hrdlu svému, napiš je na tabuli srdce svého, 4 A nalezneš milost a prospěch výborný před Bohem i lidmi. 5 Doufej [3] v Hospodina celým srdcem svým, na [4] rozumnost pak svou nezpoléhej. 6 Na všech [5] cestách svých snažuj se jej poznávati, a onť spravovati bude stezky tvé. 7 Nebývej moudrý sám u sebe; boj se Hospodina, a odstup od zlého. 8 Toť bude zdraví životu tvému, a rozvlažení [6] kostem tvým. 9 Cti [7] Hospodina z statku svého, a z nejpřednějších věcí všech úrod svých, 10 A naplněny budou [8] stodoly tvé hojností, a presové tvoji mstem oplývati budou. 11 Kázně [9] Hospodinovy, synu můj, nezamítej, aniž sobě oškliv domlouvání jeho. 12 Nebo [10] kohož miluje Hospodin, tresce, a to jako otec syna, jejž libuje. 13 Blahoslavený [11] člověk nalézající moudrost, a člověk vynášející opatrnost. 14 Lépeť [12] jest zajisté těžeti jí, nežli těžeti stříbrem, anobrž nad výborné zlato užitek její. 15 Dražší jest než [13] drahé kamení, a všecky nejžádostivější věci tvé nevrovnají se jí. 16 Dlouhost dnů v pravici její, a v levici její bohatství a sláva. 17 Cesty její cesty utěšené, a všecky stezky její pokojné. 18 Stromem [14] života jest těm, kteříž jí dosahují, a kteříž ji mají, blahoslavení jsou. 19 Hospodin moudrostí založil zemi, utvrdil nebesa opatrností. 20 Uměním jeho propasti protrhují se, a oblakové vydávají rosu. 21 Synu můj, nechť neodcházejí ty věci od očí tvých, ostříhej zdravého naučení a prozřetelnosti. 22 I budeť to životem duši tvé, a [15] ozdobou hrdlu tvému.
