5 Tehdáž mluviti bude k nim [2. 1] v hněvě svém, a v prchlivosti své předěsí je, řka: 6 Jáť jsem ustanovil krále svého nad Sionem, horou svatou mou. 7 Vypravovati budu úsudek. Hospodin řekl ke mně: Syn [2. 2] můj ty jsi, já dnes zplodil jsem tě. 8 Požádej [2. 3] mne, a dámť národy, dědictví [2. 4] tvé, a končiny země, vládařství tvé. 9 Roztlučeš je prutem železným, a jako nádobu hrnčířskou roztříštíš je. 10 A protož, králové, nyní srozumějte, vyučujte se, soudcové zemští. 11 Služte Hospodinu v [2. 5] bázni, a veselte se s třesením. 12 Líbejte [2. 6] syna, aby se nerozhněval, a zhynuli byste na cestě, jakž by se jen málo zapálil hněv jeho. Blahoslavení jsou všickni, [2. 7] kteříž doufají v něho.
- ↑ Žalm.11,6.
- ↑ Mat.3,17. Skutk.13,33. Žid.1,5.
- ↑ 1 Král.3,5.
- ↑ Žalm.22,28.
- ↑ Fil.2,12.
- ↑ 5 Mojž.18,15.19.
- ↑ Žalm.34,9.
Žalm III.
David touže svých těžkostí Bohu, 4. s předkládáním sobě jeho dobroty i ochrany prvnější, za své i všeho lidu spasení se modlí.
1 Žalm Davidův, když [3. 1] utíkal před Absolonem synem svým. 2 Hospodine, jakť jsou [3. 2] mnozí nepřátelé moji! Mnozí povstávají proti mně. 3 Mnozí mluví o duši mé: Nemáť tento žádné [3. 3] pomoci v Bohu. 4 Ale ty, Hospodine, jsi [3. 4] štítem vůkol mne, slávou mou, a kterýž povyšuješ hlavy mé. 5 Hlasem svým [3. 5] volal jsem k Hospodinu, a vyslyšel mne s hory svaté své. Sélah. 6 Já jsem [3. 6] lehl, a spal jsem, i zas procítil; nebo mne zdržoval Hospodin. 7 Nebuduť se báti mnoha tisíců lidí, kteříž se vůkol kladou proti mně. 8 Povstaniž, [3. 7] Hospodine, zachovej mne, Bože můj, kterýž jsi zbil všech nepřátel mých líce, a zuby bezbožníků zvyrážel. 9 Tvéť, ó Hospodine, jest spasení, a nad lidem tvým požehnání tvé. Sélah.
- ↑ 2 Sam.15,14.16.
- ↑ Žalm.25,19.
- ↑ Žalm.10,11. Mat.27,40.43.
- ↑ 1 Mojž.15,1.
- ↑ Žalm.4,4.
- ↑ Žalm.4,9.
- ↑ Žalm.58,7.
Žalm IV.
David modlitbou žalm tento začínaje i zavíraje, 3. mezi tím protivníky své tresce, 4. učí, 5. straší a ku pokání vzbuzuje.
1 Přednímu zpěváku na neginot, žalm Davidův. 2 Když volám, vyslyš mne, Bože spravedlnosti mé. Ty jsi mi v úzkosti prostranství způsoboval, smiluj se nade mnou, a vyslyš modlitbu mou. 3 Synové lidští, dokudž sláva má v potupě bude? Dlouho-liž marnost milovati a lži hledati budete? Sélah. 4 Vězte, žeť jest oddělil Hospodin [4. 1] sobě milého. Vyslyšíť mne Hospodin, když k němu volati budu. 5 Uleknětež se [4. 2] a nehřešte, přemyšlujte o tom v srdci svém, na ložci svém, a umlkněte. Sélah. 6 Obětujte oběti spravedlnosti, [4. 3] a doufejte v Hospodina. 7 Mnozí říkají: Ó bychom viděti mohli dobré věci. Hospodine, pozdvihni nad námi jasného oblíčeje svého, 8 I způsobíš radost [4. 4] v srdci mém větší, než oni mívají, když obilé a víno jejich se obrodí. 9 Jáť u pokoji i [4. 5] lehnu i spáti budu; nebo ty, Hospodine, sám způsobíš mi bydlení bezpečné.
Žalm V.
David S. požádav slyšení, a ustaviv se v dověrnosti, 9. modlí se za ochránění sebe 11. a zkažení Bohu odporných nepřátel.
1 Přednímu zpěváku na nechilot, žalm Davidův. 2 Slova má slyš, Hospodine, porozuměj tužebnému úpění mému. 3 Pozoruj hlasu volání mého, králi můj [5. 1] a Bože můj; nebo se tobě modlím. 4 Hospodine, v jitře vyslyšíš hlas můj, v jitře předložím tobě žádost, a šetřiti budu. 5 Nebo ty, ó Bože silný, neoblibuješ bezbožnosti, nemá [5. 2] místa u tebe nešlechetník. 6 Neostojí [5. 3] blázniví před očima tvýma, v nenávisti máš všecky činitele nepravosti. 7 Zatratíš [5. 4] mluvící lež. Člověka ukrutného a lstivého v ohavnosti má Hospodin. 8 Já pak [1] ve množství milosrdenství tvého vejdu do domu tvého, klaněti se budu k svatému chrámu tvému v bázni tvé. 9 Hospodine, proveď mne v spravedlnosti své, pro ty, jenž mne střehou; spravuj přede mnou cestu svou. 10 Neboť není v ústech jejich žádné upřímnosti, vnitřnosti jejich plné nešle-
- ↑ Luk.18,10.12.
