21 Kdyžkoli byl oblak od večera až do jitra, a v jitře se vznesl, hned i oni šli; buď že trval přes den a noc, (jakž kdy vznášel se oblak, tak oni táhli,) 22 Buď že za dva dni, aneb za měsíc, aneb za rok prodléval oblak nad příbytkem, zůstávaje nad ním, synové Izraelští také leželi, a nehnuli se; když pak on vznášel se, též i oni táhli. 23 K rozkazu Hospodinovu kladli se, a k rozkazu Hospodinovu hýbali se, stráž Hospodinovu držíce podlé rozkazu jeho skrze Mojžíše.
Kapitola X.
1 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka: 2 Udělej sobě dvě trouby stříbrné. Dílem taženým uděláš je, kterýchž užívati budeš k svolání všeho množství, a když by se mělo hnouti vojsko. 3 Protož kdyžkoli zatroubí na ně, shromáždí se k tobě všecko množství ke dveřím stánku úmluvy. 4 Jestliže v jednu toliko zatroubí, tedy shromáždí se k tobě knížata, přední lidu Izraelského. 5 Pakli by s nějakým přetrubováním troubili, hnou se s místa, kteříž leželi k východní straně. 6 Když by pak troubili s přetrubováním po druhé, tedy hnou se ti, kteříž leželi ku poledni. S přetrubováním troubiti budou k tažení svému. 7 Ale když byste měli svolati všecko množství, prostě bez přetrubování troubiti budete. 8 Synové Aronovi kněží trubami těmi budou troubiti, a bude vám to ustanovení věčné v pronárodech vašich. 9 Když vyjdete na vojnu v zemi vaší proti nepříteli ssužujícímu vás, s přetrubováním troubiti budete v trouby ty, a budete v paměti před Hospodinem Bohem svým, a zachováni budete od nepřátel svých. 10 V den také veselí vašeho, a při slavnostech svých, a při začátcích měsíců vašich troubiti budete v trouby ty k obětem svým zápalným a pokojným, i budou vám na památku před Bohem vaším: Já Hospodin Bůh váš. 11 I stalo se léta druhého, dvadcátý den měsíce druhého, že se vyzdvihl oblak z příbytku svědectví. 12 I táhli synové Izraelští po svých taženích z pouště Sinai; a zastavil se oblak na poušti Fáran. 13 Takto nejprvé brali se z rozkazu Hospodinova skrze Mojžíše: 14 Šla napřed korouhev vojska synů Juda po houfích svých, a nad nimi byl Názon, syn Aminadabův. 15 Nad vojskem pak pokolení synů Izachar byl Natanael, syn Suar. 16 A nad vojskem pokolení synů Zabulon Eliab, syn Helonův. 17 Složen jest také i příbytek, a šli synové Gersonovi a synové Merari nesouce příbytek. 18 Potom šla korouhev vojska Rubenova po houfích svých, a nad nimi byl Elisur, syn Sedeurův. 19 Nad vojskem pak pokolení synů Simeon Salamiel, syn Surisaddai. 20 A nad vojskem pokolení synů Gád Eliazaf, syn Duelův. 21 Šli také i Kahatští, nesouce svatyni; onino pak vyzdvihovali příbytek, až i tito přišli. 22 Potom šla korouhev vojska synů Efraim po houfích svých, a nad nimi byl Elisama, syn Amiudův. 23 Nad vojskem pak pokolení synů Manasse Gamaliel, syn Fadasurův. 24 A nad vojskem pokolení synů Beniamin Abidan, syn Gedeonův. 25 Šla potom i korouhev vojska synů Dan, obsahující ostatek vojska po houfích svých, a nad vojskem jeho Ahiezer, syn Amisaddai. 26 Nad vojskem pak pokolení synů Asser Fegiel, syn Ochranův. 27 A nad vojskem pokolení synů Neftalím Ahira, syn Enanův. 28 Ta jsou tažení synů Izraelských po houfích jejich, a tím pořádkem táhli. 29 Řekl pak Mojžíš Chobabovi, synu Raguelovu Madianskému, tchánu svému: My se béřeme k místu, o kterémž řekl Hospodin: Dám je vám. Protož poď s námi, a dobře učiníme tobě; nebo Hospodin mnoho dobrého zaslíbil Izraelovi. 30 Kterýž odpověděl jemu: Nepůjdu, ale k zemi své a k příbuznosti své se navrátím. 31 I řekl Mojžíš: Neopouštěj medle nás; nebo ty jsi svědom na poušti, kde
