nás, jakýž bude konec těch, kteříž nejsou povolni evangelium Božímu? 18 A poněvadž spravedlivý sotva k spasení přichází, bezbožný a hříšník kde se ukáže? 19 A protož i ti, kteříž trpí podlé vůle Boží, jakožto věrnému stvořiteli ať poroučejí duše své, dobře činíce.
Kapitola V.
1 Starších, kteříž mezi vámi jsou, prosím já spolustarší, a svědek Kristových utrpení, a budoucí, kteráž zjevena bude, slávy účastník, 2 Paste stádo Boží, kteréž při vás jest, opatrujíce je, ne bezděky, ale dobrovolně, ne pro mrzký zisk, ale ochotně, 3 Ani jako panujíce nad dědictvím Páně, ale příkladem jsouce stádu. 4 A když se ukáže kníže pastýřů, vezmete tu neuvadlou korunu slávy. 5 Podobně mládenci, buďte poddáni starším. A všickni poddanost jedni druhým ukazujte, pokorou vnitř se ozdobte. Bůh zajisté pyšným se protiví, ale pokorným dává milost. 6 Pokořtež se tedy pod mocnou ruku Boží, aby vás povýšil časem svým, 7 Všelikou péči svou uvrhouce na něj. Nebo on má péči o vás. 8 Střízliví buďte, bděte; nebo protivník váš ďábel jako lev řvoucí obchází, hledaje, koho by sežral. 9 Jemuž odpírejte, silní jsouce u víře, vědouce, že tatáž utrpení bratrstvo vaše, kteréž na světě jest, obkličují. 10 Bůh pak všeliké milosti, kterýž povolal nás k věčné slávě své v Kristu Ježíši, když maličko potrpíte, on dokonalé vás učiň, utvrď, zmocni, i upevni, 11 Jemuž sláva a císařství na věky věků. Amen. 12 Po Silvánovi, vám věrném bratru, tak za to mám, že jsem psal krátce, napomínaje a osvědčuje, že tato jest pravá milost Boží, v kteréž stojíte. 13 Pozdravuje vás ta církev, kteráž jest v Babyloně, účastnice vyvolení vašeho, a Marek syn můj. 14 Pozdravtež jedni druhých v políbení laskavém. Pokoj vám všechněm, kteříž jste v Kristu Ježíši. Amen.
Druhá epištola obecná (s.) Petra
apoštola.
Kapitola I.
1 Šimon Petr, služebník a apoštol Ježíše Krista, těm, kteříž spolu s námi zaroveň drahé dosáhli víry, pro spravedlnost Boha našeho a spasitele Jezukrista: 2 Milost vám a pokoj rozmnožen buď skrze známost Boha a Ježíše Pána našeho. 3 Jakož nám od jeho Božské moci všecko, což k životu a ku pobožnosti náleželo, darováno jest, skrze známost toho, kterýž povolal nás k slávě a k ctnosti; 4 Pročež veliká nám a drahá zaslíbení dána jsou, abyste skrze ně Božského přirození účastni učiněni byli, utekše porušení toho, kteréž jest na světě v žádostech. 5 Na to tedy samo všecku snažnost vynaložíce, přičinějte k víře své ctnost, a k ctnosti umění, 6 K umění pak zdrželivost, a k zdrželivosti trpělivost, k trpělivosti pak pobožnost,
