v těle pro práci, tedy nevím, co bych vyvolil. 23 K obémuť se k tomu nakloňuji, žádost maje umříti, a býti s Kristem, což by mnohem lépe bylo, 24 Ale pozůstati v těle potřebněji jest pro vás. 25 Načež spoléhaje, vím, že pobudu, a s vámi se všemi spolu pozůstanu k vašemu prospěchu, a k radosti víry, 26 Aby se vaše ze mne chlouba v Kristu Ježíši rozhojnila, skrze mou vám zase přítomnost. 27 Toliko, jakž sluší evangelium Kristovu, obcujte, abych, buď přijda a vás vida, buď vzdálen jsa, slyšel o vás, že stojíte v jednom duchu, jednomyslně pracujíce u víře evangelium, 28 A v ničemž se nestrachujíce protivníků, což jest jim jistým znamením zahynutí, vám pak spasení, a to od Boha. 29 Nebo vám jest to z milosti dáno pro Krista, abyste netoliko v něho věřili, ale také pro něj i trpěli, 30 Týž boj majíce, jakýž jste při mně viděli, i nyní o mně slyšíte.
Kapitola II.
1 Protož jestli jaké potěšení v Kristu, jestli které utěšení lásky, jestli která společnost Ducha, jsou-li která střeva a slitování, 2 Naplňte radost mou, abyste jednostejného smyslu byli, jednostejnou lásku majíce, jednodušní jsouce, jednostejně smýšlejíce, 3 Nic nečiníce skrze svár aneb marnou chválu, ale v pokoře jedni druhé za důstojnější nežli sebe majíce. 4 Nehledejte jeden každý jen svých věcí, ale každý také toho, což jest jiných. 5 To tedy, ciťte při sobě, co i při Kristu Ježíši. 6 Kterýž jsa v způsobu Božím, nepoložil sobě toho za loupež rovný býti Bohu, 7 Ale samého sebe zmařil, způsob služebníka přijav, podobný lidem učiněn. 8 A v způsobu nalezen jako člověk, ponížil se, poslušný byv až do smrti, a to smrti kříže. 9 Protož i Bůh povýšil ho nade vše, a dal jemu jméno nad každé jméno, 10 Aby ve jménu Ježíše každé koleno klekalo, těch, kteříž jsou na nebesích, a těch, kteříž jsou na zemi, i těch, kteříž jsou pod zemí, 11 A každý jazyk aby vyznával, že Ježíš Kristus jest Pánem v slávě Boha Otce. 12 A tak, moji milí, jakož jste vždycky poslušni byli, netoliko v přítomnosti mé, ale nyní mnohem více v nepřítomnosti mé, s bázní a s třesením spasení své konejte. 13 Bůh zajisté jest, kterýž působí v vás i chtění i skutečné činění, podlé dobře libé vůle své. 14 Všecko čiňte bez reptání, a bez pochybování, 15 Abyste byli bez úhony, a upřímí synové Boží, bez obvinění u prostřed národu zlého a převráceného. Mezi kterýmižto svěťte jako světla na světě, 16 Slovo života zachovávajíce, ku poctivosti mé v den Kristův, že jsem ne nadarmo běžel, ani nadarmo pracoval. 17 A bychť pak i obětován byl pro obět a službu víře vaší, raduji se, a spolu raduji se se všechněmi vámi. 18 A též i vy radujte se, a spolu radujte se se mnou. 19 Mámť pak naději v Pánu Ježíši, že Timotea brzy pošli vám, abych i já pokojné mysli byl, zvěda, kterak vy se máte. 20 Nebo žádného tak jednomyslného nemám, kterýž by tak vlastně o vaše věci pečoval. 21 Všickni zajisté svých věcí hledají, a ne těch, kteréž jsou Krista Ježíše. 22 Ale jej zkušeného býti víte, že jako syn s otcem, se mnou přisluhoval v evangelium. 23 Tohoť hle, naději mám, že pošli, jakž jen uzřím, co se bude díti se mnou. 24 Mámť pak naději v Pánu, že i sám brzo přijdu k vám. 25 Ale zdálo se mi za potřebné Epafrodita, bratra a pomocníka a spolurytíře
