zbroj, napomínal jiných, aby s ním, opovážíce se nebezpečenství, retovali bratří svých. 8 Protož spolu s ochotností se valili; když pak tam u Jeruzaléma byli, [1] ukázal se před nimi jezdec v bílém rouše, zlatou zbrojí blýskaje. 9 I dobrořečili společeně všickni milosrdnému Pánu a očerstvení v myslech přijali; pročež netoliko na lidi, alebrž i na šelmy nejlítější i na železné zdi dotříti hotovi jsouce. 10 I táhli v tom šiku, pomocníka s nebe majíce; (nebo se byl Pán ráčil nad nimi smilovati) 11 A jako lvové obořivše se na ty nepřátely, porazili z nich [pěších] jedenácte tisíc, a jezdců tisíc a šest set. 12 [Jiní] pak všickni utéci musili, a mnozí z nich zraněni a obloupeni jsouce, při hrdle zachováni jsou; sám pak také Lizyáš s hanbou uteka při hrdle zachován jest. 13 Za příměří žádal. A nejsa blázen, sám v sobě rozjímal, jaká se jemu škoda stala, a pomysliv že jsou nepřemožení Židé, poněvadž všemohoucí Bůh pomáhá jim, poslal, 14 [A] namlouval je, že svoluje ke všemu spravedlivému a že i krále namluví, aby přítelem jejich býti musil. 15 Tedy Machabeus péči maje o to, což užitečného jest, povolil ke všemu, k čemuž Lizyáš napomínal; nebo začkoli Machabeus požádal Lizyáše skrze psaní s strany Židů, dopustil král. 16 Psání učinil Židům Byli zajisté psáni Židům listové od Lizyáše na tento způsob: Lizyáš lidu židovskému pozdravení vzkazuje. 17 Jan a Absolon, kteříž vysláni jsou od vás, dodávajíce psané odpovědi, žádali za to, což se v ní oznamuje. 18 Protož cožkoli potřebí bylo před krále přednésti, v známost jsem uvedl; kterýžto což možného bylo dovolil. 19 Jestliže tedy zachováte v tom jednání příchylnost, takéť [i já] napotom přičiním se, abych původem dobrých věcí byl. 20 O té pak jedné každé věci poručil jsem i vašim i svým promluviti s vámi. 21 Mějte se dobře. [Dán] léta stého čtyřidcátého osmého, Jupitera Korintského, [dne] čtyřmecítmého. 22 List Antiochův k Lizyášovi, Královský pak list zavíral v sobě toto: Král Antioch bratru Lizyášovi pozdravení vzkazuje; 23 Když otec náš k bohům se odebral, chtěli jsme, aby ti, kteříž jsou z království našeho, nemajíce bouřek vedli o své vlastní věci péči. 24 Slyšeli jsme [pak], že Židé nesvolují k tomu od otce [našeho] k Řeckým ustanovením přistoupení, ale že svůj vlastní řád oblíbivše sobě žádají, aby jim puštěny byly věci zákonní. 25 Protož chtějíce, aby i ten národ bez bouřky byl, usoudili jsme i Chrámu jim zase postoupiti, i toho, aby se řídili podlé obyčejů předků svých, [dovoliti]. 26 Dobře tedy učiníš, pošleš-li k nim a podáš-li jim pravice, aby i vidouce náš úmysl dobré mysli byli i s ochotností svými věcmi se zaměstknávali. 27 Potom i k Židům. K Židům pak královský list takový byl: Král Antioch radě židovské i jiným Židům pozdravení vzkazuje. 28 Jestliže se dobře máte, děje se, jakž chceme, i myť také zdrávi jsme; 29 Oznámil nám Menelaus, že byste chtěli navrátíce se svých věcí hleděti; 30 Protož ti, kteříž by se vystrojili, budou míti až do třidcátého dne měsíce Xantika příměří bezpečné, 31 Aby užívati mohli Židé svých pokrmů a zákonů jako i prvé a žádnému z nich žádným obyčejem aby se těžkost nedála s strany těch věcí z neznámosti činěných. 32 Poslal jsem pak i Menelaa, kterýž by potěšil vás. 33 Mějte se dobře. [Dán] léta stého čtyřidcátého osmého, měsíce Xantika, dne patnáctého. 34 List Římanů, také Židům odeslaný. Poslali pak i Římané k nim list v tento rozum psaný: Quintus Memmius, Titus Manlius, poslové římští, lidu židovskému pozdravení vzkazují. 35 S strany těch věcí, kteréž Lizyáš, příbuzný královský, dopustil vám, my také svolujeme; 36 Oč pak usoudil jednati u krále, pošlete někoho hned, kdož by přihlédl k tomu, abychom naložili s vámi jakž náleží; nebo my jedeme do Antiochie. 37 Protož pospěšte a pošlete některé, abychom i my věděli, jakého jste úmyslu. 38 Mějte se dobře. [Dán] léta stého čtyřidcátého osmého, patnáctého dne měsíce Xantika.
- ↑ Podobně, Výš 3.25. Item 10.29.
Kapitola XII. Ztopení Židů. 6. Pomstění jich. 24. Timotea jetí i propuštění. 36. Modlitba Judova. 44. Naděje o vzkříšení.
1 KDyž se pak ty smlouvy staly, Lizyáš odjel k králi: Židé pak s orbou se obí-
