v království mém. 30 Protož nyní dejte ta města, kteráž jste pobrali, i platy z těch míst, kteréž jste opanovali, ježto nejsou v končinách Judských. 31 Pakli nechcete, dejte za ně pět set centnéřů stříbra a za škody, kterýchž jste nadělali, i za ty platy těch míst, jiných centnéřů pět set; pakli nic, přitáhnouce vybojujeme vás. 32 I vypravil se Atenobius, přítel královský, do Jeruzaléma a vida slávu Šimonovu a stolček s nádobami zlatými a stříbrnými a přípravou znamenitou, užasl se. Potom oznámil jemu slova královská. 33 Jemuž odpověděv Šimon řekl: [1]Ani jsme země cizí nevzali, aniž jsme se v cizí věci uvázali, ale v dědictví otců svých, kteréž od nepřátel našich za některý čas nespravedlivě držáno bylo. 34 Pročež my příhodného času dostavše, ujali jsme dědictví otců svých. 35 Strany pak Joppen a Gazary, jichž žádáš, ty činily lidu škodu velikou i krajině naší, z těch dáme sto centnéřů. I neodpověděl jemu [2] slova; 36 Ale navrátil se s hněvem k králi a oznámil jemu ta slova, i o slávě Šimonově a všecko cožkoli viděl; pročež rozhněval se král hněvem velikým. 37 Tryfon pak vstoupiv na lodí, utekl do Ortosiady. 38 Hejtman jeho Cendebeus do země Judské vpády činil. Protož ustanoviv král Cendebea za hejtmana v krajině pomořské a vojska pěší i jízdu dav jemu, 39 poručil jemu táhnouti proti zemi Judské; nadto poručil jemu Cedron vzdělati a opatřiti branami, a aby bojoval proti lidu; sám pak král honil Tryfona. 40 Takž přitáhl Cendebeus k Jamně a počal popouzeti lidu vpády čině do Judstva a zajímati lid i mordovati; [3] a vzdělal Cedron, 41 kdežto sšikoval jízdu a vojska, aby vyskakujíce vpády činili do Judstva, jakž jemu král poručil.
Kapitola XVI. Přemožení Cendebea. 11. Zamordování od Ptolemea zetě Šimona a synů jeho.
1 Šimonovi synové táhli proti Cendebeovi Tehdy vypraviv se Jan z Gazary, oznámil Šimonovi, otci svému, co činí Cendebeus. 2 I povolav Šimon dvou synů svých starších, Judy a Jana, a řekl jim: Já a bratří moji i dům otce mého bojovali jsme proti nepřátelům Izraelským od mladosti až do dnešního dne; i dařilo se rukama našima vysvoboditi Izraele častokrát. 3 Ale již sem se sstaral, vy pak z milosrdenství [Božího] dospělí jste v letech; buďtež na místě mém a bratra mého a vytáhnouce bojujte za národ náš; pomoc pak s nebe budiž s vámi. 4 Potom vybral z té krajiny dvadceti tisíc mužů bojovných a jezdců; takž vytáhše na Cendebea, nocovali v Modin. 5 Ráno pak vstavše táhli do pole a aj, vojsko znamenité táhlo proti nim pěších a jezdců; ale řeka bylo mezi nimi. 6 V kteréžto položil se proti nim Jan i lid jeho a vida, an lid s strachem se plaví přes řeku, přeplavil se nejprvé, tedy ti muži viděvše jej, přeplavili se za ním. 7 I sšikoval lid a jezdce mezi pěší; (byla pak jízda odpůrců velmi znamenitá) 8 Cendebeus přemožený utéci musil. A troubil na trouby, takž dal se v utíkání Cendebeus i vojsko jeho a padlo z nich zraněných množství; ostatní pak utekli do ohrady. 9 Tehdy raněn jest Judas bratr Janův; Jan pak sháněl se po nich, až se dostal k Cedronu, kterýž [1] vzdělal [Cendebeus]. 10 A když jej zapálil ohněm, tedy [oni] utíkali až na věže, kteréž byly na poli Azotském; kdežto padlo z nich do dvou tisíc mužů; potom navrátil se do země Judské v pokoji. 11 Šimonův zeť Ptolemeus nešlechetný Ptolemeus pak syn Abubův byl ustanoven za hejtmana v kraji jerišském a měl stříbra i zlata hojnost. 12 Byl zajisté zeť nejvyššího kněze. 13 Protož pozdvihlo se srdce jeho a chtěl uvázati se v krajinu; pročež obmýšlel lest proti Šimonovi a synům jeho, aby je vyhladil. 14 Šimon pak projížděje města v té krajině a zpravuje, což bylo potřebí v nich, přijel do Jericho sám, a Matatiáš, a Judas, synové jeho, léta stého sedmdesátého sedmého měsíce jedenáctého, kterýž jest šebat. 15 Zrady se proti přátelům dopustil, etc. Kteréžto přijav syn Abubův na zámček řečený Dok, kterýž byl vzdělal/ učinil jim lstivě hody veliké/ a skryl tam muže. 16 Když se pak hojně dosti napil Šimon i synové jeho, vyvstal Ptolemeus a kteříž při něm byli a vzavše zbroj svou obořili se na Šimona na hodech/ a zamordovali jej/ i ty dva syny jeho, i někte-
- ↑ Výš 15.10
