je s ním až do Kades, až do táboru jejich, kdež se byli položili. 74 I padlo z cizozemců ten den na tři tisíce mužů; Jontan pak navrátil se do Jeruzaléma.
Kapitola XII. Poslední skutkové Jonatanovi. 42. Podvedení jeho, 48. i zamordování.
1 Jonatan smlouvu obnovil s Římany a Spartiatskými. Vida pak Jonatan, že příhodný čas jemu slouží, vybral [některé] muže a poslal do Říma, [1] aby potvrdili a obnovili s nimi přatelství, 2 ano i k Spartiatským a do jiných míst rozeslal listy v jednostejný rozum. 3 Kteřížto vypravivše se do Říma a vstoupivše do rady, řekli: Jonatan, nejvyšší kněz, a národ židovský poslal nás abyste obnovili přátelství s nimi a tovryšství předešlé. 4 Tedy [oni] dali jim listy k jiným po místech, aby vyprovodili je do země Judské s pokojem. 5 Tento pak přípis jest listů, kteréž psal Jonatan Spartiatským: 6 Jonatan, nejvyšší kněz, a starší toho národu, tolikéž kněží a jiný lid židovský, Spartiatským, bratřím svým, pozdravení vzkazuje. 7 Již předešle posláni jsou listové k Oniášovi, nejvyššímu knězi, od Daria, kterýž kraloval nad vámi, že jste bratří naši, jakž přípis níže položený ukazuje. 8 Kterýžto Oniáš vezma listy, jimiž oznámeno bylo o stovaryšení se a spříznění [našem], přijal muže toho vyslaného slavně. 9 Protož my ačkoli nepotřebujeme toho, za potěšení majíce knihy svaté kteréž jsou v rukou našich, 10 Avšak umínili jsme poslati vam o obnovení bratrství a přátelství, aby se nezdálo že se cizíme od vás; nebo drahně časů přeběhlo, jakž jste neposílali k nám. 11 My pak každého času ustavičně i v svátky i v jiné náležité dny rozpomínáme se na vás, při obětování obětí a modliteb, jakž povinné jest a slušné pamatovati na bratří, 12 a těšíme se z slávy vaší. 13 A ač nás byla obklíčila mnohá ssoužení a války mnohé, nebo proti nám bojovali králové kteříž sou vůkol nás, 14 avšak nchtěli jsme zaměstknávati vás ani jiných tovaryšů a přátel svých válkami těmi. 15 Máme zajisté s nebe [2] pomoc, kteráž pomáhá nám, kterouž vysvobozeni jsme od nepřátel našich, naši pak nepřátelé sníženi jsou. 16 Protož vyvolili jsme Numenia syna Antiochova a Antipatra syna Iázonova a poslali jsme je k Římanům, aby obnovili s nimi přátelství a tovaryšství předešlé. 17 Poručili jsme také jim i k vám se vypraviti a pozdraviti vás a dodati vám od nás listů o obnovení přátelství našeho. 18 Nyní tedy dobře učiníte, ohlásíte-li se nám v tom. 19 Tento pak jest přípis listů kteréž oni zase poslali: 20 Darius, král Spartiatský, Oniášovi, knězi velikému, pozdravení vzkazuje. 21 Nalézá se v zápisích o Spartiatských i o Židech, že jsou bratří a že jsou z pokolení Abrahamova; 22 Protož nyní, když jsme zvěděli o tom, vidělo se nám že byste dobře učinili, kdybyste nám napsali, jak se máte; 23 My pak také píšeme zase vám že dobytek váš i [jiný] statek váš, jest náš, a což našeho jest, že jest vaše. Protož poručili jsme, aby zvěstovali vám o těch věcech. 24 Uslyšev pak Jonatan, že se navrátila knížata Demetriova s vojskem daleko větším nežli prvé, aby bojovala proti němu, 25 Demetriovo vojsko k utíkaní přivedl. vytáhl z Jeruzaléma a potýkal se s nimi v krajině Amatitské; nebo nedal jim volnosti vtrhnouti do krajiny své. 26 I poslal špehéře do táboru jeho, kteřížto navrátivše se oznámili jemu, že tak uložili, aby na ně připadli té noci. 27 Když pak zapadlo slunce, rozkázal Jonatan svým bdíti a býti ve zbroji, aby pohotově byli k boji přes celou noc, a osadil vartu vůkol ležení. 28 Pročež uslyšavše nepřátelé, že hotov jest Jonatan i s svými k boji, báli se a předěšeni jsouce v srdci svém a zapálíce hranice dříví v ležení svém, utekli. 29 Ale Jonatan i kteříž s ním byli, nezvěděli, až ráno, protože viděli [tam] světla hořící; 30 Tedy Jonatan hnal se po nich, ale nedostihl jich, nebo se byli přeplavili přes řeku Elevteru. 31 Pročež obrátiv se Jonatan na Arabské, kteříž slouli Zabadei, Arábské porazil. porazil je a pobral kořisti jejich. 32 Potom odtrhna odtud, přitáhl do Damašku a projel všecku tu krajinu. 33 Tolikéž i Šimon vytáhna
