ſme ty wěcy kteréž od nich mľuweny ſau, do knih obecnjch takto; Numenyus ſyn Antyochú a Antypater ſyn Jázonú poſľowé Židowſſtj, wyprawili ſe k nám/ aby obnowili s námi přáteľſtwj: 23 Y ljbiľo ſe lidu přigjti muže ty ſľawně/ a wľožiti wýtah řečj gegich do knih lidu oddaných/ aby lid Spartyatſký měľ památku. Přjpis pak toho napſali Sſimonowi neywyšſſjmu knězy. 24 Potom poſľaľ Sſimon Numenya do Řjma s pawézau zľatau welikau stjžj tiſýc liber/ aby potwrdiľ s nimi towaryšſtwj. 25 Když pak vſľyſſeľ lid o těch wěcech/ řekli; Čjm ſe odpľatjme Sſimonowi a ſynům geho? 26 Nebo on retowaľ [ſwé] s bratřjmi ſwými [1] a s domem otce ſwého/ kteřjž wálkau zapudilť nepřáteľy Izraelſkých od nich: protož dali gemu ſwobody a zapſali na dſkách měděnných/ kteréž poſtaweny ſau na ſľaupjch na hoře Syon. 27 A temto g~t přjpis toho zápiſu; Oſmnáctého dne měſýce Elul léta ſtého ſedmdeſátého druhého/ (to geſt, třetjho roku gakž Sſimon byľ neywyšſſjm knězem w Saramel) 28 W ſhromážděnj welikém kněžj a lidu y knjžat národu, a ſtarſſjch této kraginy: W známoſt vwedeno g~t nám poněwadž čaſté býwaľy wálky w kragině této, 29 Že Sſimon ſyn Mattatyáſſú z ſynů Jarib [2] y bratřj geho kteřjž ſe wydáwali w nebezpečenſtwj, odpjragjce nepřátelům národu ſwého, aby oſtáľo ſwaté mjſto y zákon/ ſľáwau welikau oſľawili národ ſwůg. 30 Nebo ſhromáždiľ Jonatan národ ſwůg/ a byľ gegich neywyšſſjm knězem: [3] když pak přiľožen geſt k lidu ſwému, 31 A chtěli nepřátelé gegich wpád včiniti do kraginy gegich/ aby potřeli kraginu gegich/ a wztáhli ruce na mjſto ſwaté gegich. 32 Tehdy powſtaľ Sſimon a bogowaľ za národ ſwůg a wynaľožiw peněz množſtwj z ſwého, nagednaľ zbroge mužům wogſka národu ſwého/ a dáwaľ gim žold: 33 Nadto ohradiľ měſta Jůdſka y Betſuru na pomezý Jůdſkém kdež býwaľa zbrog nepřáteľ prwé/ a oſadiľ tam na ſtráži muže Jůdſké: 34 Joppen také ohradiľ v moře, y Ğazaru w končinách Azotſkých/ kdežto bydlili prwé nepřátelé/ a oſadiľ tam Jůdſké: a tak cožkoli náležeľo k zprawenj gich, nařjdiľ w nich. 35 Sſimõ od ſwých y od Demetrya, pro ſwé ctnoſti doſáhľ poctiwoſti. Protož wida lid tu wěrnoſt Sſimonowu a ſľáwu gjž vmjniľ dobyti národu ſwému/ vſtanowili geg wůdcým ſwým a knězem neywyšſſjm/ pro ty wſſecky wěcy kteréž včiniľ: pro tu prawjm ſprawedlnoſt a wěrnoſt kterauž zachowaľ národu ſwému, vſylowaw wſſeligakým způſobem zwelebiti lid ſwůg. 36 Za dnů zagiſté geho, dařiľo ſe w rukau geho/ tak že wypléněni ſau Pohané z kraginy gegich/ y ti kteřjž byli w Geruzalémě měſtě Dawidowě/ a wzděľali ſobě byli hrad z něhož wycházegjce/ poſſkwrňowali [wſſeho], wůkoľ Swatyně/ a děľali ſſkodu welikau w té ſwattoſti. 37 Kterýžto hrad, [Sſimon] oſadiľ muži Jůdſkými/ a ohradiľ geg pro bezpečnoſt této kraginy a měſta/ a powýſſiľ zdj Geruzalemſkých: 38 Král také Demetryus, potwrdiľ gemu neywyšſſjho kněžſtwj. 39 Nadto nadewſſecko včiniw ho gednjm z přáteľ ſwých/ oſľawiľ geg ſľáwau welikau. 40 (Nebo ſľyſſeti byľo že nazwáni ſau Židé od Řjmanů přátelé a towaryſſj/ a že ſe wſtřjc wyprawili poſľům Sſimonowým ſľawně: 41 A že ſe zaljbiľo Židům y kněžjm, aby Sſimon byľ gegich wůdcým a neywyšſſjm knězem na wěky/ dokudž by nepowſtaľ Prorok wěrný: 42 A aby byľ nad nimi heytmanem, kterýžby péči měľ o mjſto ſwaté/ ſkrze něhožby poſtaweni byli [někteřj] w powinnoſtech ſwých/ a nad tauto kraginau a nad zbrogi y nad pewnoſtmi: 43 A aby péči měľ o ſwatyni/ a aby ho poſľaucháno byľo odewſſech/ a aby ſpiſowáni byli pod gménem geho wſſickni [4] zápiſowé w té kragině/ a aby ſe obľáčeľ [5] w ſſarľat a chodiľ w zľatě.) 44 Protož nebyľo lze žádnému z lidu ani z kněžj zruſſiti nětčeho z těch wěcý/ a neb odepřjti tomu což byľo od něho řečeno/ ani vkľádati ſněmu w té kragině bez něho/ ani obľáčeti ſe w ſſarľat/ ani opjnati ſe záponau zľatau. 45 Nebo kdožby přes to včiniľ/ neb zruſſiľ co z těch wěcý/ měľ býti treſtán. 46 Ljbiľo ſe zagiſté wſſemu lidu, vľožiti to Sſimonowi, aby ſe chowaľ podlé těch wěcý. 47 Což přigaľ Sſimon a ſwoliľ neywyšſſjho kněžſtwj vžjwati/ a býti heytmanem a knjžetem národu Ži-
