17Sousedky pak radujíce se s ní a řkouce: „Narodil se syn Noemi“, nazvaly ho jménem Obed; je to otec Isaje, otce Davidova.
18Rody Faresovy jsou tyto: Fares zplodil Esrona, 19Esron Arama, Aram Aminadaba, 20Aminadab Nahassona, Nahasson Salmona, 21Salmon Booza, Booz Obeda, 22Obed Isaje a Isaj Davida.
tak asi jménem zemřelého syna Mahalona, jakožto zákonitá zastupitelka jeho rodu. Z téhož důvodu praví sousedky, že se narodil syn Noemi, nejstaršímu členu rodiny Elimelech-Mahalonovy. Jméno, které daly novorozenému sousedky schváleno bylo patrně rodiči a tak mu zůstalo. ‘Óbéd je sice zkratka ze jména ‘Óbadjá = Ctitel Boží (Bohuslav?); sousedky však, chtějíce dáti slovu ‘Óbéd, význam „sloužící, obsluhovatel, ošetřovatel“, volí jméno to se zřetelem k v. 14., kde blahopřály Noemi, že má, kdo ji bude ve stáří ošetřovati. — Dle povahy biblických rodopisů možno se domnívati, že nebyl ‘Óbéd otcem Isajovým, ale dědem, nebo i vzdálenějším předkem, že tedy je tu nějaké koleno vynecháno.
V. 18.—22. podán také Mt 1, 3.—5; 1. Par 2, 5. 9. nn.; v opačném pořádku Lk 3, 31.—33. — O Faresovi viz Gn 38; o Esronovi Gn 46, 8. 12. — Aram dosud v Písmě jmenován nebyl. — O Aminadabovi viz Ex 6, 23. Hebr. jmenuje ho „Rám“; to je zkrácenina z „Ramjá“ (= Vznešený je Jahve). — Nahason, syn Aminadabův, byl vrstevníkem Mojžíšovým: Nm 1, 7. Salmon rovněž v Písmě dosud nebyl jmenován. Salmón (=Salmá) = Ochránce (je Bůh). Pojal za manželku nevěstku Rahab (Mt 1, 5.), byl tedy vrstevníkem Josuovým. Mezi ním a Boozem, který žil později, za dob Gedeonových, vypuštěno tedy v rodopise nějaké koleno. Praví-li, Mt 1, 5., že Salmon zplodil Booze z Rahaby, není tím řečeno, že je Booz syn Salmonův, ale toliko potomek z jeho manželství, ve které vešel s Rahabou. — Od Faresa až po Davida jmenováno tu devět kolen, a připočítáme-li také Davida, deset osob. Patrně vybral spisovatel jen tolik osob z podrobnějšího a úplného rodopisu. Srv. deset členů v rodopise arciotců před potopou (Gn 5) a deset praotců po potopě (Gn 11, 10. nn.). — Nápadno, že spisovatel v rodopise neuvádí Obeda jakožto syna Mahalonova, o jehož jméno a dědictví tolik běželo; mohl tak učiniti, neučinil však tak se zřetelem na v. 17. a pak snad i proto, že nechtěl vypustiti z předků Davidových Booze, o jehož ctnosti bylo tolik krásného vypravováno.
