Přeskočit na obsah

Stránka:Baudyš Prokop - Římský missál, čili mešní kniha církve svaté.djvu/4

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

PAX !

Podávaje veřejnosti tento missál svaté katolické Církve ku potřebám věřících upravený, mám za to, že nebude od místa, zmíním-li se, co mi bylo podnětem k této pokusné práci.

Nejprve hleděl jsem ke skutečným potřebám katolickéhi lidu.

Neblahá ona doba, která ani jména svého ráda neslyší, již Bohu díky! minula, a jiný duch, duch katolický, probouzí se všude i u nás k novému, svěžímu životu. Odpadává sice tu a tam svadlé neb uschlé listí s mohutného stromu Církve, — ale kdo pravý katolík, jest si vědom svých předností, cítí se živě dítkem té rozsáhlé rodiny „synů Božích“, z nichž prvorozeným jest Ježíš Kristus,[1] — údem onoho posvátného duchovního těla, jehož hlavou jest týž Kristus[2];

  1. Ř 8,29 (Kral, ČEP) Kol 1,15 (Kral, ČEP)
  2. Kol 1,18 (Kral, ČEP) Ef 1,22-1,23 (Kral, ČEP) — Ef 4,15-4,16 (Kral, ČEP)