Tato stránka nebyla zkontrolována
XXVI.
Mým očím vraťte, řeky, a vy, zdroje,
vše vlny hojné, však ne ze své žíly,
kterými rostete v proud divé síly,
víc nežli zvyk váš, stále bez úkoje.
Ty, vzduchu, jejž zhustily vzdechy moje,
jímž zkalen oku nebe svit je milý,
vrať srdci je, ať zjeví v brzké chvíli
se v plném lesku nebe, světlo tvoje!
