Stránka:BUONARROTI, Michelangelo - Výbor sonetů.djvu/36

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

XIV.

Ó, lásko rci a buď mi milostiva,
zřím, po níž toužím, pravou krásu její?
Či vidím pouze v jejím obličeji
tu krásu, které moje duše chtivá?

Ty víš to dobře, s ní jsi vždycky živa,
že vámi zmírám v pochybností reji,
a přec bych nedal vzít si nejraději
vše vzdechy i ves žár, jejž srdce skrývá.