Tato stránka nebyla zkontrolována
Kdo vzdechy, slzy, naříkání sije,
(déšť nebes květům v stejném padá času,
přec různým plodům různě k duhu bývá)
Jen pláč a bolest sklízí, dokud žije.
Kdo s velkým bolem na takou zří krásu,
nejistou naděj, trud však jistý mívá.
