Stránka:BUONARROTI, Michelangelo - Výbor sonetů.djvu/16

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


IV.

I nejlepší umělec nemá plánu,
jejž neskrýval by v sobě mramor již,
jen odkrýt myšlenku, o které sníš,
duch poslušného dláta vede ránu.

Zlo, před nímž prchám, dobro, pro něž planu,
ó, paní božská, v tobě má svou skrýš,
leč v dobru nemůž’ povznésti se výš
mé umění, tak mimo cíl vždy stanu.