Přeskočit na obsah

Stránka:BUONARROTI, Michelangelo - Výbor sonetů.djvu/100

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

XLVI.

Lze ovšem v mojí žhoucí touhy vzruch
též naděj opravdivou v srdci míti
byť protivil se v nebi ves náš cit,
k jakému cíli svět by stvořil Bůh?

Můž’ z lepších příčin tebe kochat duch,
než velebím-li onen věčný klid,
zdroj vnady tvé, jíž v každé srdce vlit
je něhy proud a moře čistých tuch?