zvláštní a v ten pořádek uvedení, jímž jedni po druhých položeni jsou, smysl někteří, že před zavedením do Babylona přátelé krále Ezechiáše něco Davidových žalmů sebrali. Jiní to připisují Esdrášovi, žeby on je po zajetí babylonském v takovou knihu shromáždil. Ale o to se mnoho nesnadniti není potřebí, poněvadž to slavné dědictví mají, že z Ducha svatého pošli.
I toto znamenati se vidělo, že Židé celý Žaltář na pět knih rozdělili, konec každé tu udělavše, kdež se při konci žalmu dvoje Amen pokládá.
Výklad řecký a obecný latinský, jehož jsme se tu i se starým českým vykladačem drželi, spojiv devátý a desátý žalm v jedno, vždycky o jeden žalm méně počítá, až do 147, jejž zase rozděliv na dvé, počet žalmův doplňuje. V tomto pak výkladu tak jsou počtové žalmův zanecháni, jakž se v obecném latinském a jiných nacházejí; však při nich i druhý počet, podlé rozdělení židovského se pokládá.
Mají pak v textech hebrejských někteří žalmové své zvláštní nápisy a názvy, kteréž aby svatý David aneb jiní skladatelé žalmů byli přidávati měli, mnozí o tom pochybují smyslíce, že v prodlených časích buď ti, kteříž do jedné knihy žalmy shromáždili, buď zpěváci při rozličných hudebných nástrojích (o nichž jací byli, nic jistého věděti se nemůže) žalmy zpívajíce ty nápisy vzdělali, při kterýchžto vykládání není potřebí mnoho se nesnadniti, ovšem v hluboké mudrování se vydávati; poněvadž i nejzběhlejší v hebrejském jazyku v tom se nesrovnávají. Avšak což nejobecnějšího a nejpodobnějšího, tuto se položí: Lamnatseach. Přednímu zpěváku neb správci všech jiných zpěváků, že t. ti žalmové k zpívání připraveni a dáni byli. Neginot byl nástroj hudebný, jeden z těch, kteříž bez větru toliko k samému dotčení neb bití strun zvuk svůj vydávali; jako těchto časů loutny, housle, harfy etc. Nehilah byl jeden nástroj z těch, kteříž ne samým dotčením neb bitím, ale větrem neb dýmáním zvuk vydávali, jako nyní rozličné píšťaly, trouby, varhany etc. Šeminit, t. k nízkému neb tlustému a hřmotnému zpěvu, jakž se vůbec říká od zpěváků k basu a k tenoru. Jiní, na osm t. strun, aneb na nástroj o osmi strunách. Siggajon rozličná, t. píseň z rozličných a nejednostejných buď klauzulí neb rytmů složená. Jiní, žeby byl nástroj hudebný. Jiní, jakž nad žalmem 7. stojí. Gitthit. Jedni smyslí, že ukazuje melodii neb notu žalmu toho, t. že se tak zpívá, jako ta píseň, kteráž se začíná od toho slova Gitthit. Jiní, že jest nástroj hudebný, vymyšlený nejprv v městě filistinském Gat, odtud žeby to jméno míti měl. Gat znamená lisice ; odtud někteří smyslí, žeby ti žalmové zpíváni býti měli při sbírání úrod, vína atd. Al mut labben. Jedni, žeby byl nástroj hudebný, aneb počátek písně, pod jejíž notu žalm tento složen; jiní o smrti Bena, rozumějíce Goliáše, o němž I. Král. 17, 4., kdež Goliáš jmenuje se židovsky muž Benaim, aneb některého jiného z pyšných oděnců filistinských neb ammonitských. Michtam. Jakoby řekl : Zlatý klenot, t. zvláštní neb velmi milý žalm nad zlato. Jiní, žeby nějaký nástroj hudebný byl aneb noty naznamenání, t. jakž se zpívá. Al aijelet hasšachar. Prostě jakž vyloženo: k času jitřnímu, t. každé jitro na svítání aby od kněží a pomocníků jejich zpíván byl, k připomínání utrpení Kristových, kteráž pro nás podstoupiti měl. Šir. Vlastně píseň, kteráž se samým hlasem lidským bez nástrojů hudebných zpívá. Šir mizmor. Píseň žalmu, když se na nástroji hudebném začíná a živý hlas následuje. Mizmor šir. Žalm písně, když lidský hlas napřed jde, a zatím teprv neb k tomu nástroj připojen bývá. Maskil. Vyučující, t. každého člověka v čas zámutků a utrpení. Nebo v těch žalmích na větším díle svatý David vypravuje svá trápení a těžkosti, kterýmiž naň ruka boží dotírala. Lehazkir. K připomínání neb rozpomínání se, t. na to, jak jest Bůh i spravedlivý ve svých metlách a trestání, i dobrotivý v odnímání jich. Šošannim byl nástroj nějaký hudebný o šesti strunách, nebo šeš znamená šest. Jiní vykládají, jako píseň o liliích, nebo šošannah židovsky slově lilium. Jedidot. Milostí neb o lásce, t. píseň svadební, v kteréž ukázáno jest divné tajemství spojení Krista Pána s chotí jeho církví svatou. Alamot. Jedni to slyší na nástroj hudebný; jiní na počátek nějaké písně; jiní nejvlastněji: k vysokému a panenskému zpěvu, jakž se nyní říká k altu neb diskantu, nebo slovo židovské alamot vykládá se panny. Machalat byl nástroj jeden z těch. kteříž větrem neb dýmáním zvuk vydávali. Jiní, že jest znamením noty; jiní. že to slovo znamená plesání, poskakování; jiní, že nemoc, neduh, trápení etc. Al jonat elem. Jiní o (duši) násilí trpící etc., buď že sebe míní svatý David, buď kohokoli z pobožných; jakby se v ten čas míti měl i modliti, příkladem svým ukazuje. Jiní o holubici němé, t. mlčelivé pobožného člověka duši; kdež není slyšení mezi rouhači, aby nebylo perel metáno před svině, ale raději mlčení zachováno. Al tašchet. Nevyhlazuj aneb nezabíjej, t. mne, milý Pane; a tak to slovo obsah modlitby, v níž David svatý za milost žádá, v sobě zdržuje. Jiní, žeby to slovo bylo památka té historie, o níž I. Král. 26, 9. Jiní. žeby počátek byl nějaké písně. Šušan edut, lilium neb růže svědectví. Jiní růže, ozdoby neb svědectví, t. že tento žalm pro budoucí pamět a svědectví mnohých a předivných vítězství, kterýchž Bůh Davidovi popříti a jimi jej i lid svůj ozdobiti ráčil, napsán jest; z čehožby Bůh vždycky ctěn a chválen byl. Jiní, žeby bylo znamením nástroje hudebného aneb noty vůbec známé. Maalot znamená stupně, schody, vstupování. Patnácte žalmův pořád ten nápis mají. Smysl jest, že to slovo bylo zpěvákům tehdejším znamením tónu neb melodie jisté, jakou notou a jakým spůsobem měli zpíváni býti ti žalmové. Jiní, žeby je zpívávali, když se do chrámu k službám božím ne ze samého Jerusalema, ale i od jinud lid israelský scházívali; nebo položení Jerusalema bylo na horách. Aneb, že na stupních neb někde opovýš stojíce je zpívávali. Jiní smyslí, jakoby řekl: Píseň neb žalm zvláštního, pilného a bedlivého povážení hodný. Jiní, že nastrojeni, shledáni a spořádáni byli vlastně k zpívání při navracování se a vstupování lidu israelského ze zajetí babylonského, když rozdílně jedni se Zorobabelem, jiní potom s Esdrášem, a jiní opět s Nehemiášem se navracovali.
Selah. I to slovíčko často se v žalmích nachází, o němž vykladači praví, že návěští dává čtenáři ku pozastavení se na té průpovědi neb verši, při kterémž se nalézá, k pilnému i bedlivému toho, což se tu pokládá, rozvážení. Jiní praví, že bylo znamením židovské hudby, jako i naše hudba má svá nejedna znamení. Někteří vykládali: na věky, vždycky. Jiní: amen, pravdať jest. Nalézá se v žalmích sedmdesátekrát a třikrát, a v modlitbě Habakukově třikrát.
