legium krále Jana z r. 1311, řada majestátů krále Karla I. z r. 1348, jimiž se upravuje a upevňuje svazek zemí koruny české. Dále sem náležejí smlouvy, které uzavírají stavové mezi sebou samými, na př. v Čechách smlouva z r. 1508 a t. zv. smlouva sv. václavská z r. 1517, dále privilegia, kterými se upravuje poměr české koruny k říši římské, na př. zlatá bula sicilská z r. 1212 a Zlatá bula císaře Karla IV. z r. 1355 a 1356, a konečně mezinárodní smlouvy.
4. Zemské míry neboli landfrídy.
Zemským mírem neboli landfrídem nazýváme smlouvu panovníka se stavy, nebo panovníků mezi sebou, po případě i jen stavů mezi sebou k tomu účelu, aby byly staveny rozbroje a nepořádky a aby zavládl všeobecný mír. Myšlenka zemských mírů jest převzata od církve z t. zv. božího míru (trenga Dei), který církev k tomu cíli, aby stavila všeliké rozbroje, čas od času vyhlašovala a jehož porušení nejpřísnějšími tresty, i klatbou, trestala.
Při smlouvě o zemský mír zavazovali se účastníci neboli landfrídníci přísahou dodržovati podmínek landfrídu a jimi se říditi. Instituce zemského míru přišla k nám z Němec, kde vyvolala zvláštní organisace. V Čechách zemské míry měly celkem malou důležitost, mnohem větší význam měly však na Moravě, kde se jich zúčastňoval i panovník jako nejvyšší landfrídník. Rovněž ve Slezsku a v obou Lužicích měly, zemské míry svůj význam.
5. Nařízení královská.
Původně panovník český měl zajisté neobmezenou moc zákonodárnou a nařízení jím vydaná měla povahu zákona. A však postupem doby, zejména od 14. století, začali stavové podstatně obmezovati zákonodárnou moc královskou. Stali se vedle krále spoluzákonodárci zemskými, takže se zákonem zemským mohlo státi jen to na čem se král a stavové souhlasně snesli. Za Jagailovců moc stavovská nabývá dokonce vrchu nad mocí královskou, takže snesení sněmovní nabývají mnohdy povahy zákona i bez královské sankce. Teprve za Habsburků se moc královská opětně povznáší a zejména za Ferdinanda I. nabývá po určitou dobu převahy nad mocí stavovskou. Avšak i v době, kdy stavové jsou již spoluzákonodárci zemskými, vydávají se nařízení královská bez spolupůsobení sněmu, t. j. stavů, zůstávají však obmezena na věci spadající v obor neobmezené moci královské — komora královská, židé, dočasně i města atd.
Nařízení královská byla vydávána ve formě majestátů — slavnostní forma, k níž bylo třeba velké pečeti královské a pod-
