Stránka:Antonín Halouzka - Květena - 1863.djvu/18

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

Hrom a peklo! marné vaše
Proti nám jsou vzteky.

Jazyka dar svěřil nám Bůh,
Bůh náš hromovládný,
Nesmí nám ho tedy vyrvat
Na tom světě žádný;
I nechať je kolik lidí,
Tolik čertů v světě:
Bůh je s námi — kdo proti nám,
Toho Perun smete.

Nechať také se nad námi
Hrozná bouře vznese,
Skála puká, dub se láme,
Země až se třese:
My stojíme stále pevně,
Tak jako zdi hradné;
Černá zem pohltí toho,
Kdo odstoupí zrádně.