ský Krasoslavem, Josef Kamarýt Vlastimilem atd. Od té doby jména česká vyskytují se už častěji jako skutečná jména křestní a podle jejich většího nebo menšího počtu lze měřiti stoupání nebo klesání vědomí vlasteneckého. — Seznamy českých jmen křestních přinášejí i katolické kalendáře; není tedy proč, aby se jich častěji neužívalo, nežli se posud děje. I v této nemálo důležité věci mohli bychom býti více svými. Tak v kalendáři „Moravanu“ zaznamenána jsou tato česká jména křestní: Boleslav (Magnus), Bořivoj. (Abdon), Ctibor (Honorát), Čestmír, Dobroslav (Agathon), Duchoslav (Spiridion), Jaromír (Gebhard), Jaroslav, Miloslav, Milota (Amandus), Pravoslav (Justus), Rostislav (Crescenc), Svatopluk, Václav, Vladimír, Vojtěch — Božena, Dobravka (Benigna), Libuše (Amalie), Ludmila, Milada. — Myslím, že by nebylo nesnadno stotožňovati takto jako překlad i jiná česká jména s původními jmény cizojazyčnými; zvláště by toho zasluhovalo ryze křesťanské jméno Božetěch (opat benediktinského kláštera na Sázavě 1091—1096) a Božetěcha (manželka kronikáře Kosmy).“
Přání slovutného moravského kulturního historika a folkloristy Fr. Bartoše dochází v následujícím přehledu svého splnění. Jména v našem přehledu uvedená nejsou snad nahodilé novotvary nebo libovolné překlady, nýbrž jsou to osobní jména staročeská, jména historická, která v prastarých listinách našel a zaznamenal (Radhost I, 117-128) otec českého dějepisu Frant. Palacký a z části před ním Josef Dobrovský, otec katolického dějezpytu českého a zakladatel novověké literatury.
V podobných seznamech Ben. Meth. Kuldy a Jana Paulyho, jakož i v četných kalendářích nenašli jsme již dalších jmen staročeských, zato ale byli jsme upozorněni na namnoze správné vztahy křestních staro-
