Tato stránka nebyla zkontrolována
V hlas větrů a šumění stromů hrčely potoky, hučely řeky, a v jejich bílém písku svítila se na slunci zrna ryzího zlata.
Hlubiny země byly ještě zamčeny, a nikdo na ně neuhodil, aby vydaly poklady rud a vzácného kovu.
Všude jará síla a bohatství. Země dobrá svou hojností a plodností, čekala jen na dělný lid, jenž by užil hojných darů jejích.
I přišel a nezdělanou zdělal; zvelebil ji těžkou, lopotnou prací a svatou ji učinil tím potem svým a krví svou, kterou pak vylil v přemnohých bojích, háje prací svou dobyté země i svého jazyka.
Z mateřských končin slovanských přišel sem lid, naši předkové, se svým vůdcem Čechem.
Aj, počněme o nich tu pověsť.
