Stránka:Afanasjev, A. I. - Ruské národní pohádky.djvu/36

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


řekl stařeček, posaď se sem; odpočinem si spolu a posnídáme. Vyndávej, co máš v torbě. — Ale stydím se to lidem ukázati. Nic, jenom vyndej; co Bůh dal, to posnídáme. Hlupák rozvázal torbu a nevěří svým očím: místo černých bochníků leží bílé housky a různé lahůdky; podal starcovi. Vidíš, řekl mu stařec, jak má Bůh hlupáky rád! Třeba tě vlastní matka nemiluje, přece ti to není na újmu… Napijme se napřed pálenky. V láhvi na místo vody octla se pálenka; vypili, přikusovali, i povídá stařec hlupákovi: Poslouchej — jdi do lesa, přistup k prvnímu stromu, udělej třikrát kříž a udeř do stromu sekerou a sám upadni na zem a čekej, až tě probudí. Tehdy uvidíš před sebou hotový koráb, posad se do něho a leť, kam třeba; a po cestě ber k sobě každého, koho potkáš. Hlupák poděkoval starci, rozžehnal se s ním a šel k lesu. Přišel k prvnímu stromu, udělal všecko tak, jak mu kázáno: třikrát se přežehnal, ťuknul do stromu sekerou, upadl na zem a usnul. Po nějaké chvíli počal ho kdosi buditi. Hlupák procitl a vidí hotový koráb; nerozmýšlel se dlouho, sedl do něho a koráb letěl povětřím. Letěl, letěl, hle — leží dole na cestě člověk, uchem k syré zemi přilehl. Bud zdráv, dědku! — Bud zdráv, chudáku! — Co děláš? — Poslouchám, co se na tom světě děje. — Sedni se mnou do korábu. Nechtěl odmlouvati, sedl na koráb i letěli dále. Letěli, letěli, hle — jde člověk na jedné noze a druhá je k uchu přivázaná. Bud zdráv, dědku! Co skáčeš na jedné noze? — Kdybych druhou odvázal, překročil bych za jeden krok celý svět! — Sedni s námi! Ten sedl a opět letěli. Letěli, letěli, hle — stojí člověk s ručnicí, míří, ale nač, neviděti. Buď zdráv, dědku! Kam míříš? Neviděti ani jednoho ptáka. — Jak! kdybych střílel blízko — zastřelil bych zvěř anebo ptáka na tisíc vrst odtud: takový jsem střelec! Posaď se s námi! Sedl také ten i letěli dál. Letěli, letěli, hle — nese člověk na zádech plný kul[1] chleba. Buď zdráv, dědku! kam jdeš? — Jdu, povídá, vydělat chleba na oběd.

  1. kul: obyčejně 10 pudů.