Několik dní minulo v pokoji; dva bratři si stavěli u lesa chaloupku a třetí byl při stádě, dojil ovce a dělal sýr. Jednou když pásl nejstarší bratr, uviděl s hrůzou, že od zámku k němu přichází cosi velikánského, zrovna jakoby se valila hora. To byl obr. Zpozoroval z okna, jak se jacísi červíci po jeho louce roztahují, ale nevěře svým vlastním očím, chtěl se přesvědčiti sám. Učinil několik kroků a už stál před ubohým ovčákem. „Ha, ty drobotino! řekl obr; tak ty mně kazíš mé pole? Počkej, ty mně to zaplatíš!“ Hlas jeho zněl jako bouře; ovčák padl na zem a chvěje se na celém těle odpověděl: „Pane! jsme tři bratři, přišli jsme sem nedávno a nevěděli jsme, že tato země někomu náleží.“ — „Tak! tři bratři a nevěděli… Hm! možná, že se spřátelíme; ale napřed mně ustroj snídaní.“ Ubohý pastýř zabil sedm ovec a obr je spolykal jako sedm kousků; potom vypil všecko mléko, co stálo v sedmi kádích a zakusoval sedmi sýry. Když se nasytil, řekl pastýřovi: „Nyní jsem se dobře najedl; zítra ráno přijď ke mně do zámku k snídaní. Ale pamatuj si: jak nepřijdeš, běda ti!“ Potom se obr obrátil, kročil jednou, dvakrát a už byl v zámku. Když se pastýř z leknutí zpamatoval, hnal stádo k chaloupce, kde zůstávali bratři a vypravoval jim všecko, co se s ním přihodilo. Bratři se polekali; ale co mají dělat? Nazpátek nemohou, obr by jich dohonil. Nazejtří ráno vypravil se nejstarší bratr do zámku; když tam přišel, ležel obr v posteli, ale už nespal. „Jdi, povídal mu, rozdělej oheň pod velikým kotlem a pověz mně, až bude voda vříti.“ Ubožák učinil, jak bylo poručeno. Obr vstal s postele, zdvihl kotel s ohně a řekl: „Ohledej, je-li voda dost horká!“ Když se pastýř nahnul, utrhl mu obr hlavu a hodil ji na zem, a trup dal do kotla; oblekl se a posnídal pastýře. Potom vzal svou berlu a šel k ovčímu stádu, u něhož byl tehdy prostřední bratr. „Ty jsi bratr toho, co přišel dnes ke mně?“ — Jsem! odpověděl smutně pastýř. „Zabij pro mne sedm ovec, přichystej sedm kádí mléka a sedm sýrů; dnes jsem špatně snídal.“ S prostředním bratrem stalo se co s nejstarším. Třetího dne
