spravedlivého, rybu sumce s velikým vousem: Buď ty, povídají, naším sudím. Sumec poslal pro ježdíka, dobrého člověka, a praví: Ježdíku, dobrý člověče! Proč jsi naše jezero opanoval? Proto, povídá, opanoval jsem vaše jezero, že vaše jezero Rostovské hořelo zdola do vrchu, od Petrova dne do Eliášova dne, vyhořelo ono zdola do vrchu a spustlo. Nikdy, praví ryba sumec, naše jezero nehořelo! Máš-li na to svědky, moskevské listy, písemné listiny? Mám na to svědky i moskevské listy, písemné listiny: Cejn ryba při požáru byla, oči zapálila a má je posud červené. I posílá sumec ryba pro cejna rybu. Střelec bojec, karas kat, dvě hrsti drobných rybiček, tudíž chycených, volají cejna rybu: Cejne rybo! volá tebe ryba sum s velkým vousem před svoje veličenstvo. Cejn ryba, nedošedši ryby sumce, klaněla se. I praví jí sum: Buď zdráva, cejne rybo, vdovo čestná! Hořelo-li naše jezero Rostovské od Petrova dne do Eliášova dne? — Nikdy, praví cejn ryba, nehořelo naše jezero. — Praví sum ryba: slyšíš, ježdíku, dobrý člověče! Cejn ryba v oči tě obvinila. A cejn ryba přidala: Kdo ježdíka zná, ať ví, ten bez chleba obědvá. Ježdík si nezoufá, v Boha doufá: Mám, praví, na to svědky i moskovské listy, písemné listiny: okoun ryba při požáru byl, hlavně nosil a má podnes křídla červená. Střelec bojec, karas kat, dvě hrsti drobných rybiček, tudíž chycených, přicházejí a praví: Okoune rybo! volá tebe ryba sum s velkým vousem před svoje veličenstvo. I přichází okoun ryba. Praví k ní sum ryba: Pověz, okoune rybo, hořelo-li naše jezero Rostovské od Petrova dne do Eliášova dne? — Nikdy, praví, naše jezero nehořelo. Kdo ježdíka zná, at ví, ten bez chleba obědvá. — Ježdík nezoufá, v Boha doufá; praví sum rybě: Mám na to svědky i moskevské listy, písemné listiny: štika ryba, vdova čestná, při tom žádná marnotratnice, poví pravdu pravdivou. Ona při požáru byla, hlavně nosila a je podnes černá. Střelec bojec, karas kat, dvě hrsti drobných rybyček, tudíž chycených, přicházejí a praví: Štiko rybo! volá tě ryba sum s velikým vousem před svoje veličenstvo. — Buď zdráva, štiko rybo, vdovo čestná, při tom žádná marnotratnice!
Stránka:Afanasjev, A. I. - Ruské národní pohádky.djvu/12
Vzhled