Tato stránka nebyla zkontrolována
k zetlení Vše jeho zdárné vzezření;
Neb zajisté jen marnost všeliký
Jest člověk malý, veliký.
8. O vyslyšiž mé, Pane, volání,
A nemlč k mému vzdychání;
Jsemť podruh zde, jak moji otcové,
A prach jsou moji údové;
Nech mne, ať mocí tvou se posílím,
Prv než se v prach svůj uchýlím.
Žalm 40.
1. Jáť žádostivě čekal Pána;
I sklonil se mne k zastání,
A se vysly šel mé volání.
Má naděje nebyla sklamána;
Neb z bláta bahnivé ho
Mne vyňal zemdleného,
Z čisterny hlučící,
Postavil na skále;
A nohy ustalé
Svou stvrdil pravicí.