Stránka:ŠEBESTA, František - Žalmy Davidovy.djvu/31

poslav, Pán mne uchopil,
Sic by mne příval vod byl zatopil.

6. Pán nepřítele silného mne zprostil,
A protivníků ukrutných mne zhostil;
Předstihliť mne v den mého trápení,
Však Hospodin sám mé byl zastření;
On zastával mne vždy v své laskavosti,
A na prostranno sázel v bezpečnosti;
Dle práva mého Pán mi odplatil,
Mzdu dle čistoty rukou navrátil.

7. Jáť Páně cest jsem šetřil času všeho,
Ni bezbožně se spustil Boha svého;
Vždy přede mnou jsou jeho soudové,
Řeč jeho chovám v mysli hotové;
Tak upřímně s ním mohu obcovati,
Se nepravosti každé vystříhati;
Pán k čistotě mé zrak svůj obrací,
A mi dle mého práva odplácí.

☞8. Ty milosrdným milosrdný býváš,
A k upřímnému upřímně se míváš;
Ty podáváš se sprostně sprostnému,
A převráceně převrácenému;
Lid soužený pak z bídy vyprošťuješ,
Vysoké oči s hanbou ponižuješ;
Ty rozžeháš mi svíci známosti,
Můj Bůh mi svítí světlem v temnosti.

9. Jáť mohu v tobě vojsko proraziti,
Zeď vysokou v svém Bohu přeskočiti.
Aj, cesta Páně dokonalá jest,
Řeč Boží čistá, k spasení chce vést;
Onť štít jest všech, kdož doufání v něm mají,
On v soužení všem lid svůj věrně hájí.
Kdo Bohem jest, krom Boha živého?
Kdo skálou nám, krom Pána našeho?

10. Bůh udatností sám mne přepasuje,
A dokonalou cestou provozuje,
On křepkosti mým nohám dodává
A na výsostech mých mne zastává;
Mé ruce učí boji, seč mi známí,
Tak