6. Kdy dáš mi smilování?
Již ustávám v svém lkání,
Jsa sklíčen hrůzami;
Tak kvílím v noci hořce,
Že svlažuji své ložce,
A smáčím slzami.
7. O jak jest zde vše marné!
Má tvář již smutkem stárne,
I tělo churaví;
Všech nepřátel mých vinou
Mé všecky síly hynou;
Kdo pak mne uzdraví?
8. Vy, hříchu činitelé,
Již odstupte pryč cele,
Pán jest má útěcha;
Onť přede mnou vždy kráče,
Hlas mého slyše pláče,
Mne v smutku nenechá.
9. Mou modlitbu Pán slýchá,
Když duch můj k němu vzdychá,
Můj strážce nedřímá;
Pán v lásce nehynoucí
Mé všecky prosby vroucí
Vždy mile přijímá.
10. Nechť děsí, nechť se stydí,
Kdož v hříchu rozkoš vidí,
Slov Páně nedbají;
Nechť zpět jsou obráceni,
A rychle zahanbeni,
Kdož Pánem zhrdají.
Žalm 7.

1. O Pane Bože můj! jen v tobě
Svým srdcem doufám ve své mdlobě,
Zbav mne všech zpurných zlostníků,
A zprosť mne moci hříšní