Ottův slovník naučný/Decuria: Porovnání verzí

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Kategorie
m typo
 
Řádek 9: Řádek 9:
|AUTOR=[[Autor:Josef Miroslav Pražák|Josef Miroslav Pražák]]
|AUTOR=[[Autor:Josef Miroslav Pražák|Josef Miroslav Pražák]]
|POPISEK=
|POPISEK=
|ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. s. 126. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni11ottogoog#page/n144/mode/2up Dostupné online.]
|ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 126. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni11ottogoog#page/n144/mode/2up Dostupné online.]
|VYDÁNO=
|VYDÁNO=
|ISBN=
|ISBN=

Aktuální verze z 26. 8. 2014, 14:49

Údaje o textu
Titulek: Decuria
Autor: Josef Miroslav Pražák
Zdroj: Ottův slovník naučný. Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 126. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Decuria [dekú-], lat., oddělení skládající se původně z desíti osob. Na d-ie rozdělovali Římané rádi mnohé větší celky, na př. jezdce, senátory, porotce; také děje se zmínka o d-iích písařův, apparitorův a j. Pojmenování to zůstalo, i když později po rozmnožení jízdy d. obsahovala větší počet mužstva než deset. Pk.